Již starý zákon o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.) umožňoval obcím, aby do systému odpadového hospodářství (dříve nazývaného systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) zapojili na základě písemné smlouvy původce, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu.

Dlužno podotknout, že původcem odpadů byla podle tohoto zákona právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíchž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále samozřejmě obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném. Jinými slovy, obce tedy byly na základě písemné smlouvy oprávněny do obecního systému odpadového hospodářství zapojit podnikatele – ať už právnické či fyzické podnikající osoby, čímž jim v podstatě usnadnila plnění některých povinností podle zákona o odpadech. Úprava zákona byla velice úsporná, jediným požadavkem bylo, že smlouva bude obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu.

Striktnější nová právní úprava

I nový zákon o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) umožňuje obcím, aby do obecního systému odpadového hospodářství zapojily podnikatele – tedy právnické a fyzické podnikající osoby. Jakkoliv se mnohdy uvádělo, že smluvní systém je novým zákonem o odpadech zrušen, neplatí to o možnosti zapojení podnikatelů do obecního systému odpadového hospodářství. Zrušení smluvního systému se totiž týkalo pouze fyzických osob nepodnikajících, od kterých lze nadále poplatek za komunální odpady vybírat pouze na základě jedné z poplatkových obecně závazných vyhlášek (poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, nebo poplatek za obecní systém odpadového hospodářství).

Co se týče zapojení podnikatelů do obecního systému odpadového hospodářství, je právní úprava v tomto směru striktnější a požaduje naplnění již více požadavků. Předně by možnost zapojení podnikatelů měla být výslovně zmíněna v obecně závazné vyhlášce, kterou obec stanoví obecní systém odpadového hospodářství. Jedná se o obecně závaznou vyhlášku, kterou obec především stanovuje, jaké druhy odpadu a do jakých nádob se dávají, které odpady jsou odděleně soustřeďovány (tříděny) atd. Jednou z náležitostí obecně závazné vyhlášky je i uvedení možnosti zapojení podnikatelů, byť jde o náležitost fakultativní, tedy nepovinnou. Dle výkladových stanovisek příslušných ministerstev by nemělo být možné zapojit podnikatele do obecního systému odpadového hospodářství bez zmínění této možnosti v obecně závazné vyhlášce.

Pokud obec takovouto možnost v obecně závazné vyhlášce stanoví, měla by současně v obecně závazné vyhlášce zakotvit i další body, kterými jsou: druhy odpadu, které může právnická nebo fyzická osoba podnikající předávat do obecního systému (nemusí jít nutně o všechny druhy komunálního odpadu, zapojení může být např. jen na plasty, papír apod.), způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob jejího výběru. Obecně závazná vyhláška by tedy měla zmínit i mechanismus výpočtu (z důvodu pružnosti ideálně odkazem na ceník dostupný na webových stránkách), a způsob výběru pak standardně v hotovosti či bezhotovostně.

Výkladový problém

V průběhu roku 2022 však vyvstal výkladový problém, zda v těchto obecně závazných vyhláškách musejí být výslovně zmíněna i místa, kde bude komunální odpad obec přebírat. Dotčené ustanovení § 59 odst. 5 zákona o odpadech totiž zmiňuje, že: „Pokud obec nastaví obecní systém obecně závaznou vyhláškou, může touto vyhláškou zároveň určit i místa, ve kterých bude v rámci obecního systému přebírat“ a následně obsahuje pět písmen, kde jsou uvedeny stavební a demoliční odpad, movité věci v rámci předcházení vzniku odpadu, výrobky s ukončenou životností apod. Uvedení míst u těchto odpadů dává smysl, jelikož tato ustanovení cílí na fyzické osoby nepodnikající, se kterými není uzavírána žádná smlouva, je tudíž žádoucí, aby obec jednoznačně stanovila, kde jsou tyto odpady odkládány. Jedním z písmen je však právě i komunální odpad vznikající na území obce při činnosti právnických a podnikajících fyzických osob. S nimi je však uzavírána písemná smlouva, která tyto detaily může jednoduše upravit dle potřeb obou smluvních stran – obzvláště ve větších obcích, kde je podnikatelů více, mohou být potřeby různých podnikatelů různé – někdo bude mít vlastní nádoby, někdo bude využívat nádoby na veřejných prostranstvích a tudíž přesné vymezení míst v obecně závazné vyhlášce nedává příliš smysl. Dle výkladových stanovisek však není možné tuto náležitost obejít například odkazem na smlouvu, jelikož ta není dostupná širokému spektru osob. Určitou obezličkou však může být odkaz na webové stránky obce (stejně jako v případě ceníku zapojení podnikatelů).

Shrnu-li předchozí odstavec, má-li obec v úmyslu umožnit podnikatelům zapojení do obecního systému odpadového hospodářství, musí v takovém případě tuto možnost uvést v obecně závazné vyhlášce o stanovení obecního systému odpadového hospodářství. V obecně závazné vyhlášce by měly být uvedeny druhy odpadů, se kterými se podnikatelé mohou zapojit, způsob určení výše úhrady a způsob jejího výběru a dále místa, kde bude tento odpad obcí přebírán. Reálně však u způsobu určení výše úhrady a u míst, kde bude odpad obcí přebírán, postačí odkaz na veřejně přístupný dokument (typicky webové stránky obce). Tento odkaz je pak bezesporu vhodnějším prostředkem než výslovné stanovení v obecně závazné vyhlášce. Webové stránky dávají obci prostor pro častější aktualizace bez nutnosti změny obecně závazné vyhlášky.

Obecní kontrola a možnost sankce

Velice časté jsou taky případy, kdy podnikatelé odpad vznikající při jejich činnosti vhazují do nádob na komunální odpad určených pro nepodnikající fyzické osoby. Již to samo o sobě je přestupkem, nicméně obecní úřad má v rukou i pravomoc kontroly, zda právnické a podnikající fyzické osoby využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní a dále, zda mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu se zákonem o odpadech, a to osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu. Nemá-li právnická či podnikající fyzická osoba zajištěno převzetí odpadu (nejčastěji prostřednictvím svozové společnosti) dopouští se přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Riziko sankce a povědomí o ní tak mnohdy může posloužit jako motivace pro zapojení podnikatelů do obecního systému.

Tomáš Auer

Foto a zdroj: Deník Veřejné Správy