říká Pavlína Springerová, primátorka Hradce Králové, který si brzy připomene velmi kulaté výročí

Vystudovala politologii, ale z primátorky Hradce Králové vyzařuje hlavně praktičnost. Zkušenosti čerpala za oceánem, ale také v nejrůznějších manuálních brigádách. Aby se lidem v Hradci dobře žilo, to je prioritou Pavlíny Springerové. Řeč byla o územním plánu, ženách v politice i o chystaných kulturních akcích.

Do politiky jste přišla z akademické sféry, jako jedna z mála na ni máte „papír“ – tedy titul v oboru politologie. Čím potřebným vás univerzita pro tuto práci vybavila?

Já jsem vždycky preferovala být subjektem, který věcmi hýbe, než aby někdo hýbal mnou. A univerzita k tomuto aktivnímu zájmu přidala jak ucelený teoretický základ, tak i spoustu empirie. Zároveň jsem díky studiu měla možnost strávit semestr v Madridu, což do dnešního dne považuji za jednu z nejdůležitějších zkušeností.

Funkce primátorky nebyla vaším prvním angažmá v politice, věci veřejné vás zajímaly odjakživa. Je to důsledek výchovy, osobnostního nastavení? Jaké povahové ustrojení musí člověk mít, aby se do komunální politiky odvážil?

O věci veřejné jsem se zajímala v podstatě od dětství, u nás doma se často o politice mluvilo a táta se v době polistopadové stal zastupitelem a radním. Takže výchova a rodinné prostředí člověka i v těchto oblastech může zásadně orientovat. Nicméně bez vlastního zájmu a charakterového nastavení by to nefungovalo.

V životě mě hodně ovlivnilo i to, že jsem od svých 15 let vymetala nejrůznější manuální brigády, ať už to byla pekárna, uklízení, práce v hospodě či v zelenině, což mi dalo velký respekt ke všem lidem, ať už se živí jakoukoli prací. Považuji to za důležitou a formující sociální zkušenost. Zároveň mě vždycky bavilo poznávat a cestovat. Právě díky cestám do Latinské Ameriky dokážu chápat kontext různých kultur, sociálních výzev či etnických problémů.

Bohužel asi opravdu platí, že komunální politik musí být docela odvážný, tedy pokud mu jde o hájení veřejného zájmu. Správný komunální politik ale musí být především dobrý manažer své obce, měl by být kompetentní při rozhodování. V neposlední řadě musí být také přiměřeně empatický.

Dovolte ještě chvíli setrvat u vašeho oboru, který stále vyučujete. Latinská Amerika – co nás tam může inspirovat, co naopak, čím se pro vás stala srdeční záležitostí?

My Evropané někdy na svět neevropský nahlížíme zcela neopodstatněně spatra, mluvíme o tzv. rozvojovém světě. Ale kdepak, v Latinské Americe jsou země či regiony, jejichž vyspělost je srovnatelná s mnoha evropskými zeměmi. V Latinské Americe najdete některé země s velmi otevřeným a liberálním zákonodárstvím, ačkoli to jsou stále země dominantně katolické. Zároveň ale opravdu platí, že Latinská Amerika bojuje s řadou problémů zejména bezpečnostních, souvisejících zásadně se složitou socio-ekonomickou situací v některých státech či oblastech.

A zpátky domů: ve vedení města Hradec Králové jste něco málo přes rok. Pojďme se podívat, jak se vám daří naplňovat vize, s nimiž jste do funkce nastupovala.

Z nejviditelnějších projektů během mého prvního roku v primátorském křesle se do budoucnosti zapíše nejspíše dokončení Malšovické arény. Neobešlo se to bez komplikací a řady problémů, ale na poslední chvíli se ji díky šikovným improvizacím, ohromné obětavosti všech i vstřícnosti mnoha stran podařilo otevřít včas.

Obecně chceme, aby naše město dokázalo vnímat a aplikovat moderní trendy, díky nimž se bude v Hradci lidem dobře žít. Za tím dnes nestojí jen nové stavby či opravy a rekonstrukce.

Základem prosazení užitečných myšlenek je kvalitní komunikace: s veřejností nebo s odbornými či politickými partnery. Jeden z mnoha příkladů otevřenosti naší radnice dokládá moje pravidelná a intenzivní komunikace nejen s občany v rámci primátorských odpolední, ale i s komisemi místních samospráv v městských částech, ze kterých dostáváme řadu důležitých podnětů.

Těší mě, že se podařilo schválit Akční plán města, progresivní nástroj, díky němuž lze městské projekty řídit efektivně, dát jim akceschopnost i transparentnost. Jde o dokument, bez kterého se řízení největších městských projektů ve 21. století neobejde. V těchto zdánlivě nenápadných pracovních krocích tkví skutečná proměna našeho města, ve které se nám daří zatím úspěšně pokračovat.

Kromě projektů, které běží a každodenních provozních záležitostí, co považujete v současné chvíli za prioritu z dlouhodobého strategického hlediska?

Určitě aby se tu lidem dobře žilo a neměli by důvod se stěhovat pryč. V ideálním případě, aby se stal Hradec žádanou lokalitou pro život, aby se nám podařilo „prodat“ to, že v Hradci se skutečně žije velmi kvalitně.

S tím se samozřejmě pojí i mnohé další cíle, které jsme si jako vedení města dali: dostupné bydlení, zlepšení kulturního vyžití, kvalitní dopravní infrastruktura a dostupnost našeho města, moderní vzdělávání, ale vedle toho i transparentní procesy v rámci magistrátu a zlepšení komunikace a práce s developery, to je pro nás teď velké téma. Když to shrnu, rádi bychom naše město probudili ze zimního spánku a odbrzdily spoustu projektů, které na to čekaly často i několik let. A v rámci těchto projektů bychom si přáli, aby naši spoluobčané mohli o těchto projektech spolurozhodovat. Participace lidí je pro nás důležitá.

Řídit velké město o téměř stovce tisíc obyvatel je určitě velmi odlišné od správy obce, kde se s nadsázkou všichni znají. Jak máte nastaveny procesy, aby se problémy řešily efektivně? Musela jste v organizaci po svém nástupu hodně změnit?

No, já mám pocit, že i tady v Hradci se všichni znají. Použila jste správné slovo – efektivnost. Organizace práce a vzájemná důvěra v rámci vedení je pro mne a pro celý tým naprosto zásadní. Každé pondělí máme pravidelná a relativně dlouhá kolegia, v jejichž rámci probíráme zásadní témata. Pracujeme s aplikací Freelo, která nám umožňuje velmi efektivně řídit, kontrolovat a vyhodnocovat projekty. Samozřejmě vedle toho náměstci vedou své agendy, scházejí se s vedoucími a jednotlivými pracovníky svých odborů. To, co jsme my jako vedení vnímali zpočátku jako velký problém, byl jistý „resortismus“ jednotlivých odborů, kdy vůle ke spolupráci a kontinuitě rozhodně nebyla samozřejmostí. To se však postupně zlepšuje a přispíváme k tomu i pravidelnými koordinačními schůzkami, v jejichž rámci jsou mimo jiné řešeny ty nejpodstatnější projekty města.

Jaká je z vašeho pohledu komunikace s krajem, se státní správou, co by se mělo zlepšit?

Za mne je základem rozvoje celého regionu dobrá spolupráce obou klíčových samospráv – krajské i té naší městské, kdy Hradec je hlavním centrem kraje. S panem hejtmanem i vedením kraje máme velmi dobré vztahy, velmi často se potkáváme na úrovni jednotlivých gestorů, resp. náměstků či radních a řešíme řadu společných propletenců, včetně parkování u fakultní nemocnice, otázku integrace dopravy, infrastrukturu či sociální záležitosti.

Hradec se připravuje na oslavy 800 let od první historické zmínky. Už smíte prozradit, co bude jejich vrcholem?

 Především bych si přála, aby oslavy těchto velice, velice kulatých narozenin našeho města vedly veřejnost v Hradci k zamyšlení. K zamyšlení nad tím, co pro ně toto město, toto výjimečné místo, které se stalo jejich domovem, vlastně znamená. My Hradečáci, kteří alespoň trochu trpíme celoživotním zdravým patriotismem (není nás málo), opravdu vnímáme naše město jako cosi výjimečného. Tohle město žije a existuje velice dlouhou dobu. Mnohokrát se mu v jeho historii prostřednictvím úžasných osobností i jeho obrovského potenciálu dařilo. Já se domnívám, že právě v této době máme příležitost vtisknout mu punc, který nedávnou dobou trochu zašel. A právě takovou příležitost k zamyšlení a upřímnou diskusi ve městě bych si v této souvislosti pro Hradec přála.

Jinak po celý rok plánujeme spoustu akcí, které budou s osmistovkou spjaty. Budou probíhat akce, na které jdou Hradečáci a návštěvníci zvyklí, ty budou zahaleny do výročního hávu, nicméně plánujeme také akce zcela nové, výjimečné a speciálně kulaté. Jsem si jistá, že se všichni mají na co těšit.

Historie je zde opravdu bohatá, jak jste zmínila, Hradec je královské město. Ale co třeba podpora inovací?

Podpora inovací, start-upů, spin-off firem a produkce s výraznou přidanou hodnotou to vše jsou zásadní faktory vzhledem k budoucnosti našeho města. U nás je však situace poněkud atypická ve srovnání s mnoha ostatními regiony, v nichž fungují velká technologická a inovační centra. U nás totiž v minulosti neexistovala synergie kraje a města, a tak se před lety začalo budovat městské technologické centrum.

Jsem přesvědčena, že by v rámci spolupráce mělo jít typicky o aktivity regionálního rozsahu. Až v posledních letech, resp. ve stávajícím volebním období se kraj postavil k tématu čelem a zahájili jsme debatu a přípravu společného projektu. Stále ale funguje naše městské technologické centrum, které jsme zásadně obohatili o „energetickou odnož“, díky čemuž je Hradec perfektně připraven na implementaci OZE legislativy, zejména pak komunitní energetiky.

Hradec je město univerzitní a mně se zdá, že každé takové má specifickou atmosféru. Jak přispívá vysokoškolská mládež k životu města?

V Hradci studuje kolem deseti tisíc vysokoškoláků. Je jasné, že každé město plné mladé energie pulsuje a žije. Studenti, ať už čeští či zahraniční, přinášejí do města vlnu emocí a dělají z Hradce, například díky Majálesu, festivalům či univerzitním derby, centrum života. To mě nesmírně naplňuje a já sama vždy cítím skvělý pocit, když na fakultě, kde učím, nebo v ulicích města, potkávám zahraniční studenty, kteří si Hradec užívají plnými doušky. Ostatně k desítkám smluv s latinskoamerickými školami jsem přispěla svým osobním dílem, o to víc mě těší, když vidím, že mladým lidem, často ze složitého prostředí, měníme život.

Ptám se i proto, že máte v gesci resort školství. Kolik škol máte pod sebou, jak jste na tom s kapacitami?

Hradec Králové zřizuje 16 tzv. úplných základních škol a 1 školu malotřídní v Malšově Lhotě. Všechny zmíněná zařízení mají maximální kapacitu 9 415 míst. Zatímco školy v Hradci mají ještě nějaká volná místa, školy mateřské jsou v podstatě na svém maximálním limitu.

Jak se stavíte k tendencím některých politiků omezovat gymnázia a lákat děti na učňovské obory?

Doby, kdy politika měla rozhodovat za děti či rodiče o jejich – nejen pracovní – budoucnosti, jsou naštěstí nenávratně pryč. Politika státu či krajské samosprávy samozřejmě nastavují určité mantinely, v nichž se nabídka míst na středních školách pohybuje. V tomto ohledu preferuji určitý liberální přístup. Jediným kritériem pro určování vlastní budoucnosti a volby střední školy by měly být především schopnosti žáků. A systém by měl být nastaven tak, aby měření a posouzení těchto schopností bylo co nejspravedlivější a současně transparentní. Zároveň je velice důležité, aby lidé mohli v průběhu života případně své vzdělávání a pracovní uplatnění upravovat, přizpůsobovat svým životním i osobním okolnostem či prioritám. Ty se přece během života každého z nás měnily a mění.

Jak pokračuje rekonstrukce budovy Pedagogické fakulty?

Sleduji to po očku, když jdu vedle na Filozofickou fakultu učit. Nicméně zdá se mi (a zároveň nemám žádné alarmující zprávy), že vše jde dle plánu, Doufejme, že to tak bude i pokračovat.

Kultura byla jednou z vašich priorit a zdá se, že se kultuře v Hradci daří. Festival divadla, místní filharmonie, festival Hudební fórum apod. jsou pojmy daleko přesahující region. Přesto – ve veřejném rozpočtu celorepublikového formátu je kulturní sféra zoufale podfinancovaná. Jak obhajujete investice do kultury a jak se daří uspokojovat požadavky příspěvkových organizací?

Kulturní a společenské dění považoval Hradec vždy za jakési své rodinné stříbro. Můžeme diskutovat o tom, zda vždy oprávněně. Hradec má ale za sebou skutečně „velká“ období, kdy třeba Klicperovo divadlo bylo progresivní uměleckou scénou, za kterou se na divadelní festival sjížděla umělecká „smetánka“ z celé země. Divadlo Drak má dlouhodobě vysokou uměleckou úroveň. Obě scény umí Hradec obdivovat a zároveň jim ponechávat tvůrčí svobodu podpořenou odpovídajícím zázemím. Nově mne naplňuje i nový vítr naší filharmonie.

Pokoušíme se nyní i o poměrně odvážný krok, kterým by Hradec mohl vystoupit z dosavadního už tak velice úspěšného živého kulturního podhoubí dalším směrem. Mám na mysli koncerty Eda Sheerana, které letos v létě prověří organizační, logistické i kulturní možnosti našeho města. Tato událost, která rozhodně dramaturgií přesahuje představy běžného koncertu, by měla Hradec posunout na mapu turné výjimečných umělců globálního formátu. Chtěli bychom, aby na tuto událost navázaly další a Hradec mohl nabídnout v budoucnu další vystoupení světových hvězd, za kterými by se sjížděli lidé nejen z celého Česka, ale minimálně ze středoevropského regionu.

Daří se zde také spolupráci se soukromým sektorem, s investory, s podniky?

Pokud máte na mysli spolupráci města se soukromým sektorem, tak v této oblasti, domnívám se, jsme poměrně pod možnostmi. Dlouhodobě zde nefungovala nějaká platforma, na základě které by město nasávalo podněty ze strany soukromníků. I toto se snažíme posouvat dál, i proto jsme v loňském roce svolali jednání se zástupci soukromého sektoru do Galerie Petrof. O akci byl ze strany podnikajících firem skutečně velký zájem. Jedním z konkrétních výstupů bylo i návazné jednání s desítkami zástupců soukromých firem fungujících a podnikajících ve skladištní oblasti, potažmo kolem Vážní ulice, která je v kritickém stavu. My chceme všechny relevantní aktéry přivést k jednacímu stolu a problémy řešit a posouvat.

V květnu hostí Hradec Králové konferenci Internet ve státní správě a samosprávě. Jak jste na tom v implementaci „chytrých řešení“?

Koncept smart cities je v posledních letech hodně skloňovaný. Někdy mám pocit, že čím víc se o něm mluví, tím méně ho někdo viděl či zažil na vlastní kůži. I proto chci, aby Hradec spíše méně o chytrosti mluvil, ale o to více sofistikovaným městem byl. Posledním dílkem v rámci leporela byl Portál bezpečí, který rozeběhla naše městské policie. Tento portál umožňuje využití řady chytrých funkcí v momentě, kdy volají na 156 potřebuje pomoc zejména v momentě ohrožení života či majetku.

Nový územní plán byste měli mít hotov příští rok. Co je při jeho tvorbě prioritou, jaký prostor jste dali bytové výstavbě a co v něm dále nejvíc řešíte?

Při tvorbě nového územního plánu pro Hradec Králové je kladen nyní největší důraz na rychlé dokončení plánu. Jeho prioritou je důraz na přípravu nadřazené dopravní infrastruktury a otevřenost k rozvojovým projektům, zejména v oblasti bytové výstavby, jako je například příprava Severní zóny.

Ekologie a udržitelnost jsou pojmy, které se ve výstupech magistrátu zhusta objevují. Jak je chcete konkrétně naplňovat?

 V Hradci Králové klademe velký důraz na udržitelnost a ekologii skrze inovativní a konkrétní kroky. Od počátku našich projektů upřednostňujeme udržitelné principy, což se projevuje ve všech našich plánech, včetně začlenění modrozelené infrastruktury na Velkém náměstí a na dalších plánovaných veřejných prostranstvích. Jasně se hlásíme k potřebě energetické transformace prostřednictvím špičkového energetického managementu a přípravě obnovitelných zdrojů na budovách.

V oblasti odpadového hospodářství expandujeme možnosti recyklace, prodlužujeme provozní dobu sběrných dvorů a podporujeme přístup k opětovnému využití. Náš dobročinný obchod Re-use bazar v Kotěrově ulici se těší velké oblibě.

Klíčové je pro nás také adaptovat se na klimatickou změnu, zvýšit biodiverzitu a podpořit revitalizaci vodních toků a protipovodňovou ochranu s projekty, jako je revitalizace Piletického potoka a zadržování vody v lokalitách Kluky a Mlýnek.

Zásadním prvkem udržitelného rozvoje našeho města je nová spolupráce s developery a investory, která je postavena na základech transparentnosti a spravedlnosti. Tato spolupráce zahrnuje nejen podporu veřejného prostoru, ale i zavedení spravedlivých podmínek pro investice. Díky novým pravidlům by se potřeba většího podílu zeleně měla promítnout i do požadavků na novou výstavbu.

Naše iniciativy představují komplexní přístup k ekologii a udržitelnosti, který přináší významné výhody jak pro životní prostředí, a tedy pro kvalitní život našich obyvatel, a zároveň podporuje harmonický a udržitelný rozvoj města Hradce Králové.

Ženy v politických funkcích to u nás nemají lehké. Předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová nebo poslankyně Richterová otevřeně hovoří o útocích na svou osobu. Co by se podle vás mělo změnit, abychom začali chápat ženy v politice jako samozřejmost?

Ženy se stanou samozřejmostí v momentu, kdy jich bude v politice více, kdy se jejich podíl bude blížit 50 %, pak konečně někteří na političky přestanou útočit. Některé ataky jsou skutečně až nechutné a bohužel – zejména v některých stranách – existují politici, kteří nejen že těmto útokům nebrání, ale jsou schopni si ještě přisadit. Politická kultura tak dostává na frak. Je to bohužel spojeno i s tím, že politické stranictví moc netáhne, kompetentní, kvalitní a morálně vybavení lidé většinou do partají vstupovat nechtějí, a tak se otvírá prostor pro ostatní.

Situaci sice nedokážeme jednoduše a rychle změnit, ale určitě můžeme činit opatření ke zlepšení situace. Myslím si, že by se mělo jednat o kombinaci různých opatření. Od nejměkčích až po ta tvrdá. Je důležité, abychom učily děti participovat již od školních let – např. ve školních parlamentech. Je důležité, aby se aktivně zapojovaly do dění okolo sebe, účastnily se týmových projektů, a to ideálně ve smíšených skupinách – genderově, napříč ročníky – čím rozmanitější skupina, tím pro participativní aktivity lépe. Já mám každý pátek u sebe v kanceláře a v budově magistrátu exkurze dětí ze základních škol, mluvím s nimi o tom, co znamená dělat primátorku, a snažím se je motivovat k co největší aktivitě a sledování věcí kolem nich.

Poté se můžeme bavit o politických opatřeních. V několika stranách již mají vnitrostranické ženské skupiny na podporu žen v politice. Některé se zaměřují pouze na ženy a jejich fungování ve veřejném prostoru, některé se snaží dělat i přednášky pro politiky – muže na téma, jak ženy v politice podpořit a dát jim prostor, který potřebují. Toto téma musí jít zevnitř stran, je důležité, aby politici vzali toto téma za své.

Třeba se za dvacet let dostaneme na úroveň zemí již zmiňované Latinské Ameriky, kde je participace žen v politice podstatně dál, mimo jiné díky kvótám.

Až budete z funkce jednou odcházet, jaké město byste chtěla za sebou zanechat?

Krátce řečeno: zdravé ve všech aspektech, otevřené v myšlení a projektech a v neposlední řadě úspěšné ve svých rozvojových plánech.

Dita Hradecká