Podle Luboše Peterky komplikuje práci neuvolněných starostů neustále bující byrokracie

Radomyšl s 1 400 obyvateli převzal před jedenadvaceti lety v podobě, která připomínala stav těsně po válce. Přesto je dnes půvabný jihočeský městys celý opravený, obecní kasa bez dluhů a lidem se zde žije dobře i díky bohaté spolkové činnosti a sociálnímu zázemí. Starosta Luboš Peterka nezapře ekonomické vzdělání a praxi: k rozhovoru přikládá grafy a z rukávu sype proinvestované částky. Pochází z místního „gruntu“ a je vidět, že má tohle místo rád.

Starostu městyse Radomyšl děláte už 21 let. Rekord to sice není, ale úctyhodné rozhodně. Pamatujete si ještě, s jakými plány, vizemi, záměry jste šel do své první kandidatury?

Na podzim 2002 jsem šel do voleb s ambicemi ucházet se o pozici starosty, hlavně proto, že se mi nelíbilo, jak moje rodná obec chátrá a nic se tu neděje.

Co přesně máte tím chátráním na mysli?

Když jsem se nakonec opravdu stal starostou, zjistil jsem, že stav věcí je ještě mnohem horší, než jsem předpokládal. Všechny místní spolky a organizace byly bez peněz a před zánikem. V obecní kase pár korun, rozestavěný dům s pečovatelskou službou, který na tom místě nikdo nechtěl, a dluhy k tomu. Všechen movitý i nemovitý majetek ve vlastnictví městyse – radnice, zdravotní středisko, byty, škola, školka, ČOV, koupaliště, kapličky, cesty, vodovod, kanalizace, vodojem, úpravna vody, veřejné osvětlení, rozhlas, veřejné prostranství, hřbitov – byl na hranici životnosti nebo za ní. Školu chtěla hygiena rovnou zavřít.

To zní skoro jako apokalypsa…

Kdybyste tehdy viděla naše místní části Domanice, Láz, Rojice, Leskovice a Podolí, myslela byste si, že je těsně po válce. Navíc vzhledem k nulové bytové výstavbě Radomyšl vymírala a ve školách bylo pár dětí, což mělo negativní dopad na ekonomiku městyse. Když jsem si tehdy v rychlosti spočítal ty stovky miliónů korun, které budou potřeba, abychom to vše opravili a rozhýbali společenský život, vyšlo mi, že to bude trvat 200 let.

Nakonec se to všechno podařilo za 20 let, jak to?

Hlavně díky dotacím a spoustě skvělých aktivních lidí, o které jsem se mohl opřít. Navíc jsme si ještě přibrali na starost farnost s opravou církevních památek nebo sokolovnu, které by bez naší účasti spadly. V Radomyšli bylo za 20 let díky městysi investováno kolem 800 milionů Kč, a tak si troufám říci, že plán byl, jak se říkávalo, splněn na více než 100 %.

Čím jste vlastně byl předtím, „v civilu“? A dají se dovednosti uplatnit v práci starosty?

Od svých 23 let jsem pracoval na manažerských pozicích v bankovnictví, výrobní a obchodní sféře, kde jsem nasbíral zkušenosti, kontakty a zocelil se mnoha „bitvami“, což jsem na pozici starosty určitě uplatnil.

V městysu žije na 1 400 lidí, přidruženo je také několik malých obcí. Znáte se tu všichni, více méně? Je to na správu tak akorát?

 Vzhledem k tomu, že se podařilo nastartovat velkou bytovou výstavbu, v Radomyšli i místních částech výrazně narostl počet obyvatel a už se zdaleka všichni neznáme. Co se týká správy, není to akorát, je toho moc, hlavně kvůli legislativnímu chaosu a neustále bobtnající byrokracii.

U té se určitě ještě zastavíme. Ale přibližte, jak se zde lidem žije? Fungují zde spolky? Kam nejčastěji jezdí za prací a mají mladí nějaké kulturní vyžití?

Spolkový život neváhám nazvat výkladní skříní Radomyšle. Spolky jsou velmi aktivní, daří se jim zapojovat mládež a dělají nám na kulturním i sportovním poli velkou reklamu. My se snažíme o to, aby byly finančně zajištěné, ročně pro ně v rozpočtu vyčleňujeme kolem 1,2 milionu.

Radomyšl je počtem obyvatel nevelká, ale má velmi bohatou historii. Jste místní rodák? Co máte na tomhle místě rád?

Historie Radomyšle sahá až do pravěku, je opravdu velmi bohatá a zajímavá. Já jsem rodák z jednoho z největších statků (čp. 12), který se nachází v nejstarší části městyse, kde žili i moji předci. Radomyšl je posazena v krásné krajině, kterou se velmi rád procházím se svými pejsky.

Zmínil byste některé historické památky, které zde lidé najdou? Jak o ně pečujete – nejen z hlediska obnovy, ale také provozu, aby žily?

Mezi nejvýznamnější památky patří budova radnice, křížová cesta, sousoší Panny Marie na náměstí, kostel sv. Jana Křtitele s poustevnou, kostel sv. Martina, nebo areál děkanství. Památky ve vlastnictví městyse máme opravené a pomáháme získávat dotace a finančně přispíváme také na opravu církevních památek. Středobodem je nové muzeum historie Radomyšle, které jsme vybudovali ze středověké komendy v areálu děkanství, odkud vede turistická trasa s pracovním názvem Po stopách rytířů až k zámku Franze Kafky.

Po historickém exkurzu pojďme do 21. století. V Radomyšli jste jako jedni z prvních otevřeli plně automatizovanou prodejnu. Jak se její provoz osvědčil? Zvykli si na automatizovaný provoz i starší lidé?

 V první řadě chci říci, že jsem moc rád, že se Jednota Volyně rozhodla pro tuto zásadní investici právě u nás, a pokud mám informace, je o prodej mimo provozní dobu velký zájem.

Zmínil jste už dotace. Určitě můžete vyjmenovat řadu projektů, které se vám díky nim podařilo realizovat.

 Byla by to opravdu dlouhá řada, jelikož projektů, na které jsme získali dotace, jsem napočítal k dnešku rovných 200. Z těch největších to byla infrastruktura pro bytovou výstavbu, rekonstrukce koupaliště, základní a mateřské školy, čistírny odpadních vod, vodojemu včetně přivaděče, všech místních komunikací, vybudovali jsme nový lehkoatletický areál a největší akcí byla v roce 2022 rekonstrukce sokolovny za 42 milionů.

Modernizovat sokolovnu za 42 milionů – to je na tak malou obce opravdu velké sousto. Můžete popsat postup a financování tohoto projektu konkrétněji?

 V minulosti snad nebyl projekt, na který jsme nezískali dotaci. Díky dynamickému rozvoji spojenému s nárůstem sdílených daní do rozpočtu se podařilo vytvořit finanční rezervu, pomocí níž jsme tuto akci s přehledem realizovali z vlastních prostředků. 5 milionů korun, které jsme získali z KIF Jihočeského kraje, byl bonus, za který jsme samozřejmě byli moc rádi. I přes tuto a další velké investice jsme bez dluhů a máme stále rezervu bezmála 40 milionů.

Jak jste na tom v Radomyšli se školami? Čtu, že vloni nastoupil do základní školy rekordní počet dětí. Jak plánujete kapacity na příští léta?

 Máme zde základní a mateřskou školu. Do škol a jejich okolí jsme investovali kolem 100 milionů Kč. V současné době je navštěvuje rekordních 371 dětí, což je o 166 dětí více než v roce 2006. Jelikož obce dostávají ze státního rozpočtu v rámci RUD ročně na žáka 18 400 Kč, jde také o nezanedbatelné peníze do našeho rozpočtu.

S tím souvisí také bytová výstavba a územní plán. Naznačil jste, že zájem stěhovat se do Radomyšle a okolí je značný? Plánujete další bytovou výstavbu? Pokud ano, jakým způsobem bude výstavba probíhat?

 Jak jsem již zmínil, zásadní bytovou výstavbu jsme zde díky dotacím včetně peněz, které jsme získali za titul Vesnice roku, rozběhli v roce 2006. od té doby počet obyvatel roste a zájem o bydlení v Radomyšli, nebo našich místních částech je stále veliký. V současné době jsou zde zasíťované nové parcely směrem na Blatnou. Očekáváme, že do 10 let zde vyroste cca 30 nových rodinných domů. V územním plánu již rozšiřovat plochy pro rodinné domky neplánujeme.

Jaké projekty máte před sebou v nejbližších letech?

 Všechny zásadní investice již máme za sebou, ale v souvislosti s pokračujícím přílivem zejména mladých lidí do Radomyšle připravujeme velký projekt přestavby naší Základní školy.

Jste předsedou Spolku pro obnovu venkova Jihočeského kraje. Jaký směr mu dáváte, jaké problémy řešíte?

 SPOV ČR vznikl v roce 1993. Já jsem členem celostátního předsednictva a od roku 2015 předsedou krajské organizace. Spolek patří k nejvýznamnějším institucím hájícím zájmy českého venkova. Stál u zrodu Program obnovy venkova, který je dlouhodobě důležitým zdrojem finančních prostředků pro český venkov. V rámci tohoto programu se koná také nejvýraznější akce Spolku, soutěž Vesnice roku vyhlašovaná od roku 1995.

Když jsme u praktické stránky vaší práce, co vás nejvíce brzdí z hlediska administrativy a byrokracie? Jaká byste navrhl zlepšení, aby starostové nebyli zavaleni přílišným papírováním?

 O rozsahu byrokracie rozhoduje vláda, bohužel každá vláda, kterou pamatuji, slíbila před volbami snížit počet státních zaměstnanců a s tím ruku v ruce také byrokracii. Po svém zvolení všichni udělali pravý opak. Není proti tomu obrany a zejména pro malé obce, které nemají aparát jako města a často je tam jen neuvolněný starosta a externí účetní, je vedení obce doslova sebevražedná mise. V té záplavě zákonů, předpisů, tabulek není možné nedělat chyby, které však mohou mít pro obec fatální následky. Právě prostřednictvím Spolku pro obnovu venkova se snažíme ve spolupráci s dalšími organizacemi, které hájí zájmy obcí, na vlády apelovat a předkládat návrhy, ale marně…

Svého času jste kandidoval do Senátu, podobně jako mnoho lidí se zkušeností v komunální politice. Máte v plánu zkusit to znovu? Jaká témata byste rád otevíral na senátní úrovni?

 Kandidaturu do Senátu jsem tehdy přijal s velkou pokorou a s cílem neudělat Radomyšli ostudu. Doufám, že se to podařilo. Pro mě osobně to byla velká zkušenost a není vyloučeno, že to za 3 roky nezkusím znovu. Za velmi důležitou část práce senátora považuji angažovanost ve svém regionu tak, jako to dělal senátor Kalbáč a nyní i senátor Fiala.

Asi nikdo z našich čtenářů nemá o komunální politice v Česku přílišné iluze. Proto je vždy inspirativní hovořit s lidmi, kteří se nenechali odradit. Čím to, že jste za dvacet let neztratil chuť starostovat? Kde čerpáte energii, chuť do práce?

 Práce v komunální politice a zejména na pozici starosty je specifická a každý, kdo se rozhodne na tuto pozici kandidovat, by si měl nejdříve dobře promyslet, zda je na to připraven. Zejména na malých obcích, kde nejsou odbory specializované na jednotlivé problematiky, musí mít starosta všeobecný přehled, být ekonom právník či diplomat a hlavně musí být psychicky odolný. Dobíjení baterek je samozřejmě důležité. Každý to má trochu jinak, u mě je to rodina, psi, kolo, pivo a moře.

Luboš Peterka

(1965)

Vystudoval Gymnázium Strakonice, Technickou univerzitu v Liberci, obor ekonomika a řízení, Bankovní institut, obor Bankovní management.

Pracoval na manažerských pozicích v bankovnictví, výrobní a obchodní sféře a uplynulých 21 let působí ve funkci starosty městyse Radomyšl. Je členem předsednictva Spolku pro obnovu venkova ČR a předsedou krajské organizace tohoto spolku, člen rady Svazku obcí Blatenska, Svazu měst a obcí okresu Strakonice, komise Programu obnovy venkova Jihočeského kraje a Regionální stálé konference.