Starostka Mnichovic Petra Pecková se v listopadu stala hejtmankou Středočeského kraje

Usměvavá, vstřícná, plná energie. Taková je mýma očima hejtmanka Petra Pecková. Jak se potýkala se sestavováním rozpočtu, s organizací očkování proti nemoci covid – 19 a co chce zlepšit v kraji, mi v rozhovoru, který jsme vedly první den roku 2021, řekla středočeská hejtmanka Petra Pecková.

Jak se má středočeská hejtmanka v první pracovní den roku?  

Když jsem se dnes ráno v půl šesté budila, říkala jsem si, že už bych chtěla řešit něco jiného než jen Covid. Ubírá to mnoho energie, kterou bych mohla věnovat dalším věcem. Teď je to ale jasná priorita. Od státu už nám přišla čísla o počtech vakcín, které bychom měli obdržet až do března. Takže dnes v 5:30 jsem počítala vakcíny (smích).

Kde všude se bude očkovat?  

Začali jsme v benešovské nemocnici a nyní se již očkuje ve všech oblastních nemocnicích: to znamená v krajských nemocnicích v Kolíně, Kladně, Mladé Boleslavi, Benešově, Příbrami. K tomu postupně přibývají i další nemocnice – soukromé i městské. Celkem jich je patnáct, takže už v průběhu ledna se bude očkovat po celém Středočeském kraji. Postupně, jak dávky budou přibývat, máme připravena i velkokapacitní očkovací místa, bude jich 12, v každém okrese jedno. Ta budou mimo nemocnice, abychom příliš nezatěžovali zdravotnická zařízení, která si budou moci očkovat své pacienty. Ta veliká „průtoková“ akce, kdy potřebujeme, abychom naočkovali asi 500 lidí denně, má kromě zdravotnické stránky, tedy očkování velkého množství lidí, dopad i na dopravní situaci v místě, parkování v okolí, čekací prostory, kde lidé stráví 30 minut po vakcinaci. Nemocnice jsou i tak velmi vytížené, starají se o pozitivní pacienty, zajišťují PCR testy i antigenní testy atd. Víme, že v Kolíně bude očkování probíhat v objektu těsně u nemocnice. Např. v Mladé Boleslavi se bude očkovat v kulturním domě. Všechna očkovací místa nicméně musí být zřizována zdravotnickým zařízením, aby byla zajištěna možnost registrace a poté proplácení úhrad ze strany zdravotních pojišťoven.

To znamená, že i běžní občané – mimo ohrožené skupiny – se na těchto místech budou moci očkovat?     

Velkokapacitní místa budou právě pro tyto skupiny. V pozdější fázi počítáme i se zapojením praktických lékařů, v situaci, kdy manipulace s vakcínami nebude tak složitá. Např. nebude nutné uchovávat vakcínu v minus 70 stupních Celsia. Na druhou stranu chceme požádat praktické lékaře a jejich zdravotní sestry, zda by nám pomohli s očkováním ve velkokapacitních centrech v době mimo své ordinační hodiny. Bez nich to nezvládneme. Právě praktičtí lékaři i pediatři a zdravotní sestry mají s očkováním zkušenosti. Tím bychom nevytvořili takový tlak na personál nemocnic, který je již nyní pod velkým tlakem.

V listopadu loňského roku jste byla zastupitelstvem zvolena do funkce hejtmanky Středočeského kraje. Jaké jsou vaše priority ve funkci?

Jako svou prioritu vnímám, aby se krajský úřad stal otevřeným úřadem, který bude jinak než dosud komunikovat jak s občany, tak s obcemi a který bude jiným způsobem přistupovat ke zveřejňování informací. Současně bude otevřený i pokud se týká zveřejňování dat, např. všechny smlouvy nad 50 tisíc korun budou veřejné, budeme také zveřejňovat všechny dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Občany budeme více informovat např. o opravách komunikací, o plánech a koordinaci oprav.

Já sama mám veřejný diář hejtmanky. Tam dáváme schůzky, které mám. Firmy nebo ředitelé institucí, kteří přicházejí na jednání, jsou tam přesně uvedeni. Ale to používám už šest let jako starostka. Chci také nastartovat spolupráci s Prahou. Už jsme měli společné jednání Rady kraje a Rady Prahy, probírali jsme společné projekty, na kterých teď budeme pracovat. Dávám také důraz na digitalizaci, chci, abychom jako kraj a obce elektronicky podepisovaly smlouvy. Starostové nebudou muset osobně jezdit kvůli každé smlouvě s razítkem na kraj. Kladu důraz také na participativní rozpočet, ale jiný, než kraj předloni před volbami zavedl. To byl jen další dotační fond, který nijak neaktivizoval občany. Nyní může každá obec dostat dar 50 tisíc korun na nastartování participativního rozpočtu ve své obci. Obcím poskytneme také softwarovou platformu, prostřednictvím které budou moci občané hlasovat.

Jaké jsou nejdůležitější projekty a stavby v kraji v příštím roce?

Určitě je to rekonstrukce silnic ve Štěchovicích, kde bude velmi náročné omezení dopravy, které se dotkne občanů i podnikatelů v té oblasti. Prioritní je i stavba mostu v Kolíně nebo obchvat Brandýsa nad Labem. Věnovat se budeme i snižování energetické zátěže budov, bude např. zatepleno gymnázium v Mladé Boleslavi, gymnázium v Kralupech nebo Domov seniorů v Kladně. Postavíme dvě nové tělocvičny u gymnázií v Benešově a v Říčanech. Bude se stavět několik nových pavilonů v nemocnicích – v Benešově, Kladně a v Kolíně. Chceme zlepšit správu a údržbu silnic, v té souvislosti byl odvolán dosavadní ředitel Zdeněk Dvořák a bylo vyhlášeno výběrové řízení, s plánovaným nástupem nového člověka k 1. březnu.

Pravděpodobně stále máte spolupracovníky bývalého vedení hejtmanství?   

Spoustu ano. Rezignoval ředitel úřadu, na pozice je nyní také vyhlášeno výběrové řízení. Odešla vedoucí odboru kanceláře hejtmanky, také bylo vyhlášeno výběrové řízení, nebyla obsazená pozice vedoucí tiskového oddělení. Tam již víme, kdo nastoupí, a já se těším na spolupráci. Naopak pan řidič, který vozil už pět předchozích hejtmanů, vozí teď i mě. Nebudu vyhazovat lidi jenom proto, že pracovali pro předchůdce. Když vidím, že úředníci vykonávají svou práci dobře, je to v pořádku. Měnit se mají politici a ne úředníci.

Středočeský kraj se bude podílet na vzniku digitálně technické mapy, která by se měla stát nástrojem, jenž umožní do budoucna urychlit stavební řízení a zjednodušit starostům i občanům zjišťování vedení inženýrských sítí.

Myslím si, že tu bude nesmírně důležitá spolupráce s obcemi, budeme jim vysvětlovat, proč je pro ně digitálně technická mapa důležitá. Dnes musí každý starosta, a i já to znám z pozice starostky, když chce cokoli postavit, žádat o vyjádření správce sítí, a musí vědět, kudy vede infrastruktura v zemi. Jsou obce, které žádné digitální podklady nemají a naopak obce, které si od firem nechají zpracovat technickou mapu. Ta dává přehled o vedení vody, kanalizace, veřejného osvětlení a dalších sítí. Digitálně technická mapa je něco podobného ve velkém, měla by obsahovat veškeré informace státu, krajů i obcí. Existence mapy by měla urychlit průběh stavebního řízení.

Jak podle Vašeho názoru funguje spolupráce státu a krajů? V čem byste uvítala větší pomoc krajům?

Jedná se podle mě o dvě roviny – rovinu finanční a informační. Myslím si, že v rovině finanční musí dojít ke změně rozpočtového určení daní (RUD), které v případě krajů nebylo aktualizováno již mnoho let a údaje o krajích již neodpovídají skutečnosti. Proto jsou na tom některé kraje finančně velmi dobře i jiné nikoli. Za deset let není zohledňováno, jaký nastal úbytek nebo naopak příliv obyvatel. Třeba Středočeský kraj má nyní o 200 tisíc obyvatel více. Návrh byl, aby se RUD upravilo kromě počtu obyvatel i podle kilometrů silniční sítě, kterou jednotlivé kraje spravují. Změnu RUD by měl prosazovat i stát, protože by všem ulehčila život a hlavní benefit by byl ve prospěch občana.

Kraje i obce potřebují dopředu vědět, s jakými penězi mohou počítat. Zásadní finanční změny ze dne na den, například v podobě daňových opatření a balíčků v období, kdy obce a kraje sestavují rozpočet, nám velmi komplikují život. Mnoho obcí i některé kraje jsou v rozpočtovém provizoriu, protože si rozpočet zatím nedovolily sestavit. Když nevíte, kolik budete mít peněz, nemůžete plánovat. Zastavíte nějaký z dlouhodobých projektů, ale najednou přijde kompenzace, zjistí se, že propad bude menší, takže startujete to, co jste předtím zastavila. Takto se pracovat nedá, tato situace nám ubírá mnoho času a energie, které bychom mohli věnovat smysluplným věcem

V informační rovině by stát měl při přípravě zásadních změn a strategických rozhodnutí s kraji daleko více spolupracovat. Právě nyní je příkladem očkovací strategie, kterou jsme od státu obdrželi 23. prosince. Přitom ze strany veřejnosti je na hejtmany vyvíjen tlak, abychom řekli, kde a jak budeme očkovat, a i ze strany vlády je jasné, že to bude na krajích. Přitom premiér a ministr zdravotnictví s hejtmany bude diskutovat až zítra (5. ledna – pozn. redakce), ve stejný den ale má ministerstvo i tiskovou konferenci pro veřejnost. Takže oznámí něco, co se možná zase změní a budou další zmatky. Jako hejtmani se mnohdy zcela zásadní informace dozvídáme až z médií. Z médií jsme se včera od premiéra dozvěděli, jak má vypadat rezervační systém pro vakcinaci, který spustí stát. Pokud by se tento přístup (vlády vůči krajům) podařilo změnit, ušetřili bychom si všichni čas a nervy, bylo by to jen ku prospěchu a veřejnost by nás jednoznačně považovala za důvěryhodnější.

Středočeský kraj má desítky obcí s rozšířenou působností (ORP) a pověřených obecních úřadů. Protože ve funkci hejtmanky jste (teprve) od listopadu, zeptala bych se, jaké jsou vaše představy o spolupráci s obecními úřady?

Občané většinu benefitů kraje vnímají prostřednictvím svých obcí. V mé představě je kraj jako máma, která se láskyplně a starostlivě stará o své děti – města a obce. Kraj kromě toho, že obcím pomáhá a přispívá finančně, také vzdělává a metodicky řídí. Byla bych ráda, aby kraj obce méně „dirigoval“ a více jim pomáhal.  Obce se mnohdy v desítkách oblastí, jako je územní plánování, stavební řízení, odpadového hospodářství a další nemají s kým poradit.

Na koho se budou starostové v denním styku obracet? Hejtmanka by to na denní bázi nemohla zvládnout.

Co se týká státní správy v přenesené působnosti, funguje denní spojení s úředníky kraje. Co příliš nefungovalo, bylo spojení se starosty a politickým vedením kraje. Třeba i v době pandemie. To jsem změnila hned po příchodu na hejtmanství. Vždy po každém krizovém štábu mám videokonferenční hovor se starosty ORP. Dopředu dostávají pozvánku, jsme minimálně jednou za 14 dní v kontaktu a řešíme např. školy určené pro děti zdravotníků a záchranářů, testování učitelů, odběrová a nyní očkovací centra. Ze strany krizového řízení dostávali starostové email s mnoha zákony, opatřeními a nařízeními. Z té přemíry informací bylo těžké určit, co se vlastně změnilo. My teď pro starosty připravujeme jednoduché letáky o tom, co a od kdy se změní. Tyto informace posíláme ve formátech PDF. a JPG., aby je mohli jen stáhnout a použít na svých webových stránkách.

Plánuji společná setkávání, která z důvodu Covidu nejsou nyní možná.  Zatím jsme měli videokonferenci s obcemi u o dostavbě okruhu Prahy, budeme řešit pozemky ve vlastnictví kraje v Milovicích, na to již máme pracovní skupinu, kde jsou starostové z okolí. Jak jsem už zmínila, smlouvy mohou starostové podepisovat elektronicky, aby sem nemuseli jezdit zdaleka z okrajů Středočeského kraje. Náš krásný jednací salonek, který využíváme pro zahraniční návštěvy, bych chtěla dát z dispozici starostům měst a obcí jako tzv. coworkingovou kancelář. Salonek jim bude k dispozici jako místo pro jednání v Praze.

Vy sama jste od roku 2014 stále starostkou Mnichovic?

Ano, a proto mám sama dostatek zkušeností ze spolupráce s krajem a vím, že některé věci je třeba změnit, rozvinout či vytvořit. Myslím, že jako je přínosem, když se ve velké privátní firmě stane šéfem někdo, kdo začínal na pozici zaměstnance a zná firmu zdola, tak pro mě je na pozici hejtmanky přínosná zkušenost starostky města.

Kvůli výpadku příjmů obcí i krajů v důsledku pandemie musí kraj počítat s omezením rozpočtu. Kolik prostředků nyní chybí v rozpočtu a jaká omezení budete muset udělat?

Kraje, města a obce se potýkají s tím, že těsně před sestavováním rozpočtů byl schválen tzv. daňový balíček. Jako Středočeský kraj jsme nešli do rozpočtového provizoria, rozpočet jsme sestavili podle v danou chvíli aktuální predikce Ministerstva financí, protože to nám připadalo zodpovědné. Propad daňových příjmů na základě predikce byl o dvě miliardy korun oproti roku 2019, respektive o více než jednu miliardu oproti roku 2020. Rozpočet pro příští rok byl postaven o 1, 4 miliardy nižší, tj. na daňové příjmy ve výši 8, 6 miliardy korun.

Museli jsme zastavit či posunout v čase celou řadu projektů, k tomu se prohloubily ztráty z hromadné dopravy, protože příjmy z cestovného byly malé s ohledem na to, že lidé byli doma. Propad příjmů v hromadné dopravě byl na úrovni 600 milionů korun, kromě toho se do rozpočtu promítlo navýšení minimální mzdy pro řidiče ve veřejné dopravě, což představuje 40 milionů korun, o které se výdaje navýšily.

Aktuálně jsme dávali připomínky ke zvyšování mezd v oblasti veřejné správy, kde jsme zvýšení nedoporučili, protože se domníváme, že v situaci, kdy řada firem krachuje, úředníci, jakkoli jejich situace nebyla snadná, mají jasnou stabilitu svého platu, který nebyl nijak ohrožen. Naopak souhlasíme s tím, aby se platy zvýšily pracovníkům v sociální oblasti i ve školství, i když i to má dopad do rozpočtu Středočeského kraje jako zaměstnavatele.

Zrušili jsme jízdné zdarma, kdy jsme seniorům a studentům dopláceli 25 % jízdného k 75 %, které jim hradí stát.  Pak jsme zrušili některé projekty, které nebyly financované z evropských či národních dotací a naopak, abychom měli na spoluúčast projektů, kde máme přislíbenou dotaci, vzali jsme si i úvěr ve výši 1,5 miliardy od Evropské investiční banky. Teď je nová situace, parlament schválil výslednou verzi, která přišla ze Senátu a daňové příjmy by se podle aktualizované predikce MF, měly vrátit na úroveň roku 2020. Pokud se to skutečně stane, uděláme na únorovém zastupitelstvu kraje změnu rozpočtu a dáme prostředky do dotačních fondů, které vyhlašoval kraj ve prospěch obcí. Rada už to schválila. Jednalo by se zejména o podporu dobrovolných hasičů, fondy na výstavbu vodovodů a kanalizací, navyšování kapacit základních a mateřských škol, na podporu kultury a sportu.

Byla jste reportérka, novinářka, starostka a nyní hejtmanka. Spatřujete v těchto profesích něco společného?

Určitě. Společná je hlavně komunikace a práce s informacemi. Jako novinářka musíte získat informace, pak je zpracovat a zveřejnit je tak, aby je čtenáři, posluchači nebo diváci pochopili. Stejně i v pozici starostky nebo hejtmanky musíte získat obrovské množství informací z širokého pole témat. Starostové řeší problémy spojené s vodou a kanalizací, až po sociálních věci, školství, odchyt volně pobíhajících zvířat a mnohé další. Starosta má být vlastně superman či starostka superwoman.

Ze všech oblastí musíte mít informace, ty správně zpracovat, vzít si z nich to podstatné a také dát srozumitelné výstupy občanům. Obsah musí pochopit ten, kdo vystudoval Oxford, stejně jako osmdesátiletá babička, která není na sociálních sítích, ale informaci chce také. Zkušenost z práce novinářky tedy vidím jako benefit.

Studovala jste média a veřejnou a sociální politiku. I se všemi vašimi dalšími zkušenostmi z komunální politiky, můžete říct, co je v Česku dobré a špatné ve veřejné správě? Co by se mělo zlepšit?  

Myslím, že spoustu věcí neděláme špatně. Třeba zdravotnictví máme skvělé, což považujeme za samozřejmost. Třeba zdravotnictví ve Velké Británii je na nesrovnatelně nižší úrovni. Myslím, že sociální systém musí doznat změn a důchodová reforma je nevyhnutelná. Stárneme. Lidé nadávají na to, že platí daně a nevědí, co za ně na stáří budou mít, jaké služby a zajištění, za léta placení. V severských zemích lidé platí mnohem více, ale ve stáří o ně bude postaráno, státu důvěřují a spoléhají na něj.

Ačkoli nikdo nechce sáhnout do vosího hnízda, bez toho se nepohneme dál. Stát by se měl chovat předvídatelně, aby mu lidé věřili. Kroky státu musí být jasné, odůvodněné, obhajitelné a předvídatelné. Občan má vědět, co od státu může očekávat a kolik ho to bude stát.

Ve snaze urvat si body a PR uvrháváme lidi do zmatku, se kterým si obyčejní lidé neumí poradit.  V konečném důsledku to „urvání“ si bodů a PR nepomůže ani těm, kteří se o to snaží.

autor: Zuzana Pacinová

Petra Pecková

V letech 2011-2013 vystudovala fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě, obor veřejná a sociální politika, předtím v letech 2001-2006 studovala na Masarykově univerzitě v Brně na fakultě sociálních studií obory Mediální studia a žurnalistika a politologie.

Od 16. listopadu 2020 je hejtmankou Středočeského kraje, s odpovědností za oblast vnějších vztahů, bezpečnosti, ICT a digitalizace. Od roku 2014 dosud je starostkou města Mnichovice.

Roku 2016 se stala členkou představenstva Sdružení místních samospráv, v letech 2016-2017 byla místopředsedkyní Komise pro rozvoj měst a obcí, od roku 2018 byla členkou komise.

V letech 2011-2014 pracovala pro TV NOVA, ČT a TV Barrandov jako reportérka, scénáristka a režisérka; v letech 1996-2012 pracovala v redakci zpravodajství a publicistiky TV NOVA jako reportérka, scénáristka a režisérka publicistických pořadů.