Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

OsobnostiRozhovoryŽivotní prostředí

Milada Sokolová o zelené agendě

Ekologické projekty občas čelí kritice, že jsou příliš drahé

Náměstkyně primátora Prostějova pro oblast kultury a ochrany životního prostředí. V zastupitelstvu města působí od roku 2010, v předminulém volebním období byla členkou rady. Je uvolněná členka zastupitelstva Olomouckého kraje pro oblast vnějších vztahů a cestovního ruchu a předsedkyní Okrašlovacího spolku města Prostějova. Vystudovala obor řízení podniku, podnikové finance, veřejná správa. Je vdaná, má 3 děti.

Jak jste se vlastně k zelené agendě dostala?

Já sama jsem se dostala k životnímu prostředí přes Okrašlovací spolek města Prostějova, který jsme před čtrnácti lety s několika přáteli obnovili. Tento historický spolek vznikl před více jak stoletím a k jeho hlavním činnostem patřila výsadba stromů a celých parků. Obnovený spolek se vydal podobnou cestou a mezi své okrašlovací aktivity zařadil také rozšiřování zeleně ve městě.

Okrašlovací spolek byl tedy tím, co vás přivedlo do komunální politiky?

Částečně. Do spolku i do komunální politiky mě přivedl zájem o veřejné věci, o to, aby Prostějov fungoval a aby se tu věci posouvaly dopředu. Okrašlovací spolek mi určitě pomohl vstoupit do veřejného prostoru, v politice však nezastupuji spolek, ale voliče, kteří mě do zastupitelstva volili.

Na radnici v Prostějově jste už několik let. Jaké projekty se vám podařilo nastartovat?

Na starosti mám kulturu a životní prostředí. Funguje to tak, že na jednotlivých projektech vždy spolupracuje několik odborů, v oblasti energetických úspor a modro-zelených projektů odbory rozvoje a investic, životního prostředí a správy a údržby majetku města. Snažíme se rozšiřovat zelené plochy, zkrášlovat části města, osazujeme polní cesty, ale také jsme přímo ve městě začali vysazovat pásy s lučními květinami, abychom poskytli přirozené prostředí některým druhům hmyzu. Řada finančních prostředků jde do údržby a rozvoje trvalkových záhonů. Na zimu budujeme v některých městských parcích zimoviště pro ježky.

Můžete popsat jednotlivé projekty podrobněji?

Zmíním jen několik vlajkových lodí z oblasti ekologických projektů. Na střeše jedné z velkých městských budov, na hale Sportcentra Domu dětí a mládeže jsme vybudovali fotovoltaickou elektrárnu. Zařízení se skládá ze 108 fotovoltaických panelů o celkovém instalovaném výkonu 29,16 kWp. Budovu Sportcentra jsme vybrali z důvodu možné návratnosti celé investice a s ohledem na to, že právě Sportcentrum funguje celoročně a celotýdně a může veškerou vyrobenou energii samo spotřebovat, a to i proto, že je v něm energeticky náročná technologie pro vzduchotechniku. Tento projekt jsme realizovali bez dotací.

Krátce před instalací fotovoltaiky jsme navíc v budově Sportcentra vyměnili osvětlení za úsporné LED a také jsme zde vybudovali nádrž na dešťovou vodu a vsakovací nádrž, aby se voda z rozsáhlé střechy využila ke splachování a zalévání. V tomto případě se nám podařilo získat dotaci až 85 procent z OP ŽP.

Dalším velkým projektem v Prostějově je ekocentrum, že ano?

Dalším úspěchem je nově vybudované sídlo Ekoncentra IRIS, které slouží pro regionální sdružení Iris. To se zabývá především ekologickou výchovou, vzděláváním a osvětou v oblasti ekologie, ochrany přírody a krajiny. Proto jsme jejich nové sídlo pojali tematicky a chceme na něm demonstrovat maximum ekologických prvků. Budova proto obsahuje modrozelenou infrastrukturu. Umí pracovat s vodou, a to jak dešťovou, kterou využívá na zalévání, tak s užitkovou. Šedá splašková voda z umývání rukou, ze dřezů, myčky a podobně je svedena do čističky odpadních vod a po vyčištění do retenční nádrže, která je vybavena technologií pro využití přečištěných vod. Vyčištěná voda se pak využívá například ke splachování záchodů.

Dešťové vody jsou svedeny do retenční nádrže s bezpečnostním přepadem do vsakovací rýhy a s čerpadlem pro možnost využití dešťových vod pro zalévání. Budova si zároveň umí vyrobit část energie ze solárních panelů, které jsou umístěny na části střechy, zatímco na zbytku střechy je vysázena vegetace. Budova se dočká i popínavých rostlin, které budou vysázeny kolem sloupů ve vnitřním traktu. Určitě bych také zmínila chytrý systém monitoringu spotřeby vody ve všech budovách, který umožňuje ledovat veškeré nepravidelnosti a okamžitě zasáhnout proti poruchám a únikům.

Co město chystá v budoucnu?

V současné době pracujeme na ozelenění budovy magistrátu. Je to relativně moderní budova, ale postavená ještě před modrozelenou érou. Zároveň se nachází v historickém centru města, kde ne všechna řešení jsou přijatelná pro památkáře. Věřím ale, že i tady najdeme cestu například k využití popínavých rostlin. Pokud se nemýlím, při plánované stavbě dopravního termínu s parkovacím domem by mělo dojít k využití rostlin, coby zeleného pláště.

Kde jsou největší úskalí v prosazování a nastartování zelených projektů? Není to jejich cena?

Pomalu se dostáváme do doby, když jsou zelené a modrozelené projekty podrobovány kritice jako příliš drahé. Setkala jsem s tím nyní u projektu na Husově náměstí, kde jsme chtěli spojit vybudování venkovní kulturní scény s modrozelenou infrastrukturou, a nakonec jsme start projektu museli odsunout na příští rok, protože se některým zastupitelům celá akce zdála drahá.

Jaké jsou tedy finanční souvislosti zelených projektů v obcích a městech? Kdy se vyplatí a v jaké míře? Obejdou se bez dotací?

Prostějov je středně velké město, které dlouhodobě dobře hospodaří, takže nám stále zůstávají prostředky na investice. Oblast zelených projektů ale stojí v konkurenci s dalšími potřebami rozvoje města, takže bychom sice mohli nachystat řadu dalších projektů, ale narážíme na problém omezeného rozpočtu. Někdy pomohou dotace, ale snažíme se prosazovat i projekty, které financuje pouze město z vlastního rozpočtu, jak to bylo u zmíněné fotovoltaické elektrárny na střeše Sportcentra. Někdy se totiž nevyplatí čekat na konkrétní dotační titul, když můžeme úsporu energie odstartovat dříve a celý projekt se relativně v krátké době zaplatí.

Jak jsou na tom obce a města s elektromobilitou? Vyplatí se za současné situace?

V Prostějově jsme vydali cestou ekologické MHD, kdy autobusy kompletně jezdí na CNG s emisní normou EURO 6. Podobně řešíme vozidla městské policie, kde máme dva automobily na CNG a čtyři na LPG. Už jsme také zakoupili dva elektromobily pro magistrát. Další investice do elektromobility jsou záležitostí rozpočtu.

Co si z pohledu středního města myslíte o bruselském Green dealu?

Přispět k lepší kvalitě ovzduší a životního prostředí může samozřejmě každý a měla by se zapojit i města a obce. O Green dealu zatím slyšíme spíše velké cíle, ale málo podrobností. Navíc je pro mě celý plán hodně zahalený v ideologickém obalu a konkrétní náplň je ještě trochu v mlze. Uvidíme, co z unijních institucí nakonec vyjde jako konkrétní pravidla Green Dealu. V Prostějově se je budeme maximálně snažit využít pro modernizaci města.

Nejčtenější kategorie
Chytré město
454
Energetika
530
IT
397
Dotace a Finance
1402
Odpady
257

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze