Od doby datových schránek sice revoluce v digitalizaci nenastala, ale dílčí kroky je třeba ocenit, říká odborník

Už za rok, v únoru 2025, by měl vejít kompletně v účinnost zákon o právu na digitální službu, který nařizuje, aby úřední agendy a úkony, které lze zdigitalizovat, byly k dispozici i v elektronické podobě. Digitalizací státní správy se zabývá Jan Frk z divize eGovernmentu společnosti Software602.

Mezi schválením „digitální ústavy“ a účinností výše uvedeného zákona jsme v cílové rovince. Myslíte, že je reálné včas upravit poskytování služeb tak, jak zákon nařizuje?

Teoreticky je to možné, avšak vyvstávají obavy, že určité vládní instituce nebudou dostatečně podněcovány k tomu, aby se řídily zákonem o právu na digitální služby. Existuje riziko, že tyto instituce budou vnímat dodržování tohoto zákona jako nedůležité, s možností odkladu, nebo se domnívat, že jej splní jednoduše tím, že budou od lidí elektronicky přijímat skenované papírové formuláře nebo formuláře PDF, které si stáhnou a vyplní. Takový přístup by však představoval závažný omyl, jelikož podle zákona č. 82/1998 Sb., který se týká odpovědnosti za škody způsobené během výkonu veřejné moci prostřednictvím rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, by musely tyto instituce občanům uhradit škodu, pokud by se jim nepodařilo poskytnout digitální službu, na kterou mají zákonný nárok.

Ministerstvo ani odborníci ale jistě neseděli celou dobu s rukama v klíně. Možná by nebylo na škodu připomenout si, co už funguje, jakých milníků bylo dosaženo.

Ačkoli se možná zdá, že zásadní revoluce v digitalizaci státní správy od dob datových schránek, Czech POINTu a základních registrů zatím nenastala, je třeba ocenit řadu dílčích kroků, které byly učiněny směrem k efektivnější a uživatelsky přívětivější veřejné správě. Mezi klíčové milníky patří například zavedení systému digitálních identit pro přístup k veřejným službám, naplnění katalogu služeb veřejné správy a rozšíření elektronické komunikace mezi občany a úřady prostřednictvím portálu veřejné správy.

Máme zde datovky, bankovní identitu, eDoklady apod. Co tedy ještě zbývá?

Je pravda, že i přes některé úspěchy v oblasti eGovernmentu před námi stojí stále mnoho výzev pro další rozvoj a zlepšení. Mezi prioritní úkoly patří užší integrace různých systémů a služeb, aby byly služby pro občany ještě přístupnější a efektivnější. Vybudování chybějících registrů je dalším krokem k odstranění potřeby opakovaného dokládání stejných dat státní správě. Rozvoj pokročilých digitálních služeb, včetně využití umělé inteligence, by v budoucnu mohlo také přispět k efektivnější veřejné správě. Je důležité připomenout, že vývoj eGovernmentu musíme vnímat nejen z pohledu občana, ale i z pohledu úředníků, pro které by tyto inovace měly znamenat výrazné zjednodušení a zefektivnění jejich práce. Tím se nejen zlepší kvalita poskytovaných služeb, ale také se zrychlí procesy a zvýší celková spokojenost s veřejnou správou.

Zavádění nových technologií a postupů je vždy snazší v privátní sféře než státní. Co je systémově největší překážkou na cestě k digitálnímu Česku?

Bohužel je důležité podotknout, že dlouhodobě se eGovernment nestává prioritou pro zákonodárce, ani exekutivu. Jedním z hlavních systémových bariér, které brání digitální transformaci ve veřejné správě, je legislativní rámec a jeho včasné naplňování. Existuje zde zásadní rozdíl v možnostech jednání mezi veřejným a soukromým sektorem, což má svůj základ přímo v ústavních principech. Zatímco veřejný sektor je omezen na činnosti, které mu zákon explicitně povoluje, soukromý sektor disponuje širší svobodou, může podnikat vše, co není zákonem výslovně zakázáno. Tato legislativní dichotomie výrazně ovlivňuje tempo a flexibilitu implementace nových technologických řešení a metod.

Jsou úřady připraveny po stránce personální? A co stránka technická?

Připravenost úřadů zahrnuje jak personální, tak technickou stránku, a situace se liší v závislosti na konkrétním úřadu a jeho zázemí, což může vést k nerovnoměrné úrovni služeb poskytovaných občanům. Na personální úrovni mnohé úřady investují do školení a rozvoje svých zaměstnanců, aby lépe pochopili a efektivně využívali nové technologie a digitální nástroje. Tato snaha je klíčová pro hladké začleňování elektronických služeb do každodenní práce. Je však třeba zmínit, že veřejná správa čelí finančním a benefičním limitům oproti komerčnímu segmentu, což ztěžuje nejen nábor nových odborníků, ale i udržení stávajících talentů. Z technického hlediska se úřady snaží modernizovat svou IT infrastrukturu a zabezpečit kompatibilitu s nejnovějšími digitálními standardy a bezpečnostními požadavky. Některé státní systémy, jako jsou například základní registry, jsou však v tomto směru dlouhodobě podceňované, což představuje významnou výzvu pro udržení kroku s neustálým technologickým pokrokem a zabezpečením dat.

Starostové si často stěžují, že na každý úkon – hlášení daní, žádost o dotaci, účetnictví a tak dále – mají jinou aplikaci, jiný software, k tomu různá přihlašovací jména a hesla… Takto si ale efektivní digitalizaci asi nepředstavujeme.

Oprávněné stížnosti starostů na fragmentaci digitálních nástrojů, s různými aplikacemi a přihlašovacími údaji pro každou administrativní úlohu, poukazují na klíčovou výzvu v procesu digitalizace veřejné správy. Ačkoliv vybudování jediného univerzálního systému pro všechny úkony není praktické ani možné kvůli rozmanitosti a specifičnosti úloh veřejné správy, klíčem k efektivnější digitalizaci je propojení stávajících systémů přes jednotný bezpečný přístupový bod, jako je například Single Sign-On (SSO). Toto řešení by umožnilo uživatelům bezpečně přistupovat k různým službám a systémům bez nutnosti opakovaného zadávání přihlašovacích údajů, zároveň by se mělo zajistit, aby byly požadovány pouze ty údaje, které stát skutečně nevlastní nebo nemá k dispozici v jiných registrech. Takový přístup by vedl k výraznému zjednodušení procesů a zlepšení uživatelské zkušenosti pro občany i úředníky.

Na co se vaše divize konkrétně zaměřuje? Jaké služby nabízíte, s kým nejvíce spolupracujete?

V rámci společnosti Software602 a.s. se naše divize zaměřuje především na poskytování klíčových služeb a produktů pro veřejnou správu, z nichž elektronické formuláře a služby vytvářející důvěru podle evropského nařízení eIDAS (vzdálené podepisování, vzdálené pečetění, kvalifikované ověřování a uchovávání podpisů, časová razítka a podob.) představují pouze vrchol ledovce našeho portfolia. Tyto produkty jsou nezbytné pro digitalizaci procesů jak v centrálních úřadech státní správy, tak i v rámci samospráv, čímž zásadně přispíváme k rozvoji eGovernmentu a naplňování zákona o právu na digitální službu. Ačkoli jsou tyto dvě oblasti klíčové, nabízíme mnohem širší spektrum řešení a služeb, které pomáhají transformovat veřejnou správu a zvyšovat efektivitu jejích procesů.

Můžete uvést příklad země, kde digitalizace funguje nejlépe? Co se od ní můžeme naučit?

Přestože je běžné slyšet o zemích, kde digitalizace veřejné správy dosahuje vysoké úrovně efektivity, jako je často citované Estonsko, je důležité přistupovat k porovnávání s určitou opatrností. Každá země má svou specifickou legislativu, procesy, pravidla a také rozdílné nastavení ve vnímání povinností a práv mezi občany. Estonsko je často uváděno jako příklad úspěchu v digitalizaci, přičemž jedním z klíčů k jejich úspěchu je vysoká úroveň disciplíny mezi občany a relativně malý počet obyvatel, což usnadňuje implementaci a správu digitálních služeb. Z Estonska se můžeme naučit hodnotu komplexního přístupu k digitální identitě, efektivní integraci různých veřejných služeb a vytvoření transparentního, bezpečného a uživatelsky přívětivého systému. Nicméně je důležité si uvědomit, že přímá aplikace estonského modelu v jiných zemích může narazit na specifické výzvy, jako jsou rozdíly v legislativě, velikosti populace a kulturním vnímání digitalizace. Proto by se každý pokus o digitalizaci veřejné správy měl přizpůsobit místním podmínkám a potřebám, i když inspirace od úspěšných příkladů je vždy cenná.

Dita Hradecká