Co podle vás ovlivnilo voliče v Olomouci ve prospěch hnutí ANO?

Snažili jsme se čtyři roky dělat co nejotevřenější politiku. Chtěli jsme, aby primátor města byl vnímán spíš jako starosta. Jako ho znají lidé na menších městech nebo obcích. Aby to byl člověk, kterému jsou každodenní problémy lidí blízké, ale který zároveň dokáže reprezentovat město na nejvyšší vládní nebo dokonce mezinárodní úrovni. Jsem rád, že jsem dokázal skloubit roli člověka, který odpovídá na každodenní otázky občanů v projektu Otevřená radnice a zároveň jsem byl jako místopředseda svazu měst a obcí jsem byl partnerem a vyjednavačem této organizace. To k primátorovi královského moravského města Moravy určitě patří (usmívá se).

Jaké máte dojmy z výsledného zisku 31,75 procent hlasů?

Po sečtení výsledků se sluší poděkovat voličům. Jsem přesvědčen, že výsledek v Olomouci není jen projevem skládání účtů současné vládě. Ale že do značné míry odráží úsilí, které hnutí ANO odvedlo v uplynulých opravdu náročných letech protkaných covidovou dobou, problematickou ekonomickou situací či válkou na Ukrajině. Odvedli jsme kus dobré práce, i když jsme možná nesplnili úplně všechno, co jsme si předsevzali. Voliči naši práci objektivně zhodnotili. Vnímám to jako víru a mandát k tomu, abychom pokračovali v následujících letech, které opět nebudou vůbec jednoduché.

Řada aktuálních problémů, které město a jeho obyvatelé řeší, nespadají do kompetencí vedení měst a obcí. Jak komplikované období očekáváte?

Bude to obrovská výzva. Už teď, kdy připravujeme rozpočet na příští rok, se budeme muset podívat na to, jak se připravit na nepříznivé ekonomické podmínky. Abychom zajistili základní chod služeb, ale abychom případně reagovali na sociální dopady. Ty už se začínají ve městě projevovat u nízkorozpočtových skupin, které budou potřebovat nejen pomoc státu, ale i samosprávy. Do předchozího volebního období jsme vstupovali s velkým optimismem v době ekonomické konjuktury. Dnes už poučení víme, že další roky budou náročné. Uvědomuji si, že voliči čekají, že je společně jako Olomoučané zvládneme.

Rozbíhají se povolební vyjednávání. Jaké budou vaše požadavky?

Mandát okolo dvaatřiceti procent je natolik silný, že budeme do jednání vstupovat s nárokem na post primátora. To znamená zachování kontinuity tak, jak jsme ji nastavili v uplynulých čtyřech letech. Jsme připraveni se bavit o rozložení politických sil v rámci rady města, případně těch uvolněných náměstkovských pozic a rezortů. Máme za sebou audit fungování magistrátu, který dává řadu doporučení pro novou organizační strukturu a obměněné rozdělení kompetencí náměstků. Nechceme ale do složitého období vstupovat s nějakými velkými chaotickými a revolučními změnami. Zároveň bychom ale chtěli získat a nastavit nové impulsy, které by mohly posloužit budoucího rozvoje města.

O jaké impulsy by se mělo jednat?

Zatím sám nevím. Úplně nových nápadů nebo impulsů před volbami moc nezaznělo, řada věcí už je totiž rozpracována. Spíše se hovořilo o věcech, které jsou mimo ekonomickou realitu, nebo o drobných provozních záležitostech. Věci jako nedostatek bytů či parkovacích míst se budou muset nově uchopit. Je otázka, co bude ve finančních možnostech města, a zda se to podaří přetavit do programového prohlášení a konkrétních projektů, které se budou realizovat. Zajímavé je, že po čtyřech letech se úplně vytratila témata jako boj s korupcí, otevřenost, transparentnost radnice. Staly se nedílnou součástí politické kultury, kterou jsme zavedli a nyní to v Olomouci všichni berou jako samozřejmost, o které není potřeba se nějak zvlášť bavit.

V jedné z předvolebních debat jste zmínil přátelské vztahy s koaličními partnery. Je to něco, na co byste rád navázal?

Jsem rád, že současná koalice končí tak, jak by podle mě měla. Bude předávat novému vedení města práci a nedošlo k žádným zásadním svárům. Byť jsme se neshodli úplně na všem a každý musel udělat řadu ústupků a kompromisů, tak jsme se snažili hledat především výhodná řešení pro občany a město samotné. Doplnil bych, že jsme měli přátelské vztahy i se zástupci opozice. Jsme malé město, známe se osobně. Snažili jsme se nastavit politickou kulturu tak, abychom řešili záležitosti věcně a v přátelském duchu. Někdy mi to i některá média vytýkala, že zastupitelstvo pod mým vedením byla trochu nuda, že se řešily se věci, ale chyběl tomu střet (úsměv). Možná díky tomu se nám ale dařilo zvládat krize.