Někde byly volby napadeny u soudu, někteří zvolení kandidáti na své mandáty rezignovali, ještě než poprvé usedli do zastupitelských lavic, jiní sice o působení v zastupitelstvu stojí, ale jsou krajně nespokojeni s nastávajícím působením v opozici. Jaká pravidla nabízí zákon o obcích, volební zákon a případně další právní předpisy pro řešení podobných nepříjemných situací?

Soud má na rozhodnutí 20 dnů

Každý volič a každá zaregistrovaná volební strana mohla do 7. 10. napadnout u krajského soudu volby návrhem na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta. Pokud se tak stane, má soud podle soudního řádu správního 20 dnů na rozhodnutí, nejpozději 27. 10. by tak mělo být definitivně jasno.

Pokud soud vyhoví návrhu na neplatnost volby kandidáta, zároveň určí, který kandidát byl místo něj platně zvolen, a zastupitelstvo se sejde v takto určeném složení. V případě rozhodnutí o neplatnosti voleb se znovu opakuje celý volební proces včetně např. registrace kandidátních listin, volební kampaně a delegování a jmenování členů okrskové volební komise. V případě rozhodnutí o neplatnosti hlasování se opakuje pouze hlasování jako takové – hlasuje se pro tytéž kandidátní listiny a ve své činnosti pokračuje původní volební komise až do patnáctého dne po uveřejnění výsledků opakovaného hlasování.

Z § 54 zákona o volbách do zastupitelstev obcí vyplývá, že pokud soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb, vyhlásí opakované volby nebo hlasování ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu. S ohledem na zákonné lhůty se opakované volby vyhlašují tak, aby se konaly nejdříve za 90 dní, kdežto opakované hlasování přibližně za 30 dní.

Mnohem častěji však soudy návrhy zamítají, případně z procesních důvodů odmítají. V takovém případě má starosta povinnost svolat ustavující zasedání zastupitelstva tak, aby se konalo do 15 dnů od tohoto rozhodnutí.

Proti rozhodnutí krajského soudu lze podat ústavní stížnost. Ta však nemá odkladný účinek (neprodlužuje se tedy kvůli ní „mezidobí“, kdy obec vede dosavadní starosta a místostarosta) a nemá vliv ani na lhůtu pro svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva.

Svolat ustavující zasedání je povinnost, má i své povinné body programu

Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává podle zákona dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhů soudu tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, případně pokud byl podán návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování, tak do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému nebylo vyhověno.

Jde o zákonnou povinnost starosty. Ačkoliv zákon neobsahuje žádnou sankci, nemělo by v žádném případě tedy dojít např. k situaci, kdy starosta ustavující zasedání nesvolá, protože není spokojen s výsledky voleb.

V případě nečinnosti dosavadního starosty (ať už je způsobena objektivními důvody, např. nemocí, nebo jde o svévoli) nicméně zákon o obcích obsahuje pojistku v podobě možnosti svolání zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra po marném uplynutí 15denní lhůty.

§ 91 odst. 1 zákona o obcích pak stanoví, že ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Dosavadní starosta by se tedy měl zasedání zúčastnit, i pokud nebyl znovu zvolen a není příznivcem nového vedení obce. V případě jeho neúčasti však zákon předpokládá, že bude zasedání předsedat nejstarší zvolený zastupitel, avšak zastupitelstvo může rozhodnout i jinak.

Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se vždy volí starosta, místostarosta a další členové rady obce (pokud se v obci zřizuje). V případě nezvolení starosty ani místostarosty vykonávají podle § 107 a § 102a zákona o obcích i nadále své pravomoci dosavadní starosta, místostarosta a rada obce, zákon o obcích však zcela záměrně nepředpokládá žádnou možnost obstruovat zasedání zastupitelstva obce s cílem nezvolit nové vedení obce. Dále zastupitelstvo obce na ustavujícím zasedání zřizuje finanční a kontrolní výbor a podle svého uvážení další výbory.

Složení slibu s výhradou znamená zánik mandátu

Člen zastupitelstva obce skládá podle § 69 odst. 2 zákona o obcích slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní. Pokud tedy některý ze zastupitelů nebude z jakýchkoliv důvodů na ustavujícím zasedání přítomen, bude slib skládat na tom následujícím zasedání, kterého se jako prvního zúčastní.

V případě účasti a výslovném odmítnutí složení slibu nebo složení slibu s výhradou však podle § 55 odst. 2 písm. a) volebního zákona mandát člena zastupitelstva obce zanikne a na uprázdněné místo nastoupí náhradník z téže kandidátní listiny.

Podle § 87 zákona o obcích platí, že k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, a podle § 92 zákona o obcích je zastupitelstvo obce schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Neúčast některých zastupitelů na ustavujícím zasedání tedy nebrání zbylým zastupitelům v zasedání pokračovat, pokud je přítomná nadpoloviční většina ze všech, a při shodě nadpoloviční většiny za všech mohou i přijímat usnesení (o zvolení funkcionářů, určení uvolněných funkcí, určení odměn neuvolněných zastupitelů, zřízení výborů apod.).

Náhradník nastupuje den po rezignaci

Pokud se kterýkoliv ze zvolených zastupitelů rozhodne ve své funkci nepokračovat, musí podat k rukám starosty písemnou rezignaci na svůj mandát, který dnem doručení rezignace zanikne. Na jeho místo pak den zániku mandátu nastupuje náhradník z téže kandidátní listiny. Nastoupivšímu náhradníkovi předá rada obce (případně zastupitelstvo v obcích, kde se rada nevolí) do 15 dnů osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obce a kterým dnem se jím stal.

Pokud na kandidátní listině rezignujícího zastupitele není žádný náhradník, mandát zůstává uprázdněn až do konce funkčního období zastupitelstva. Zastupitelstvo obce však nadále funguje, pokud je počet zastupitelů větší než 5 a zároveň větší než polovina z původního zvoleného počtu.