Zřizovatelům nabízí cíle a doporučení, jak čelit vzdělávacímu neúspěchu žáků

Vzdělávání v Česku neslouží všem dětem stejně dobře. Výsledky tady oproti většině Evropy hodně závisí na tom, z jaké rodiny a regionu dítě pochází. V datech a mapách to přehledně ukazuje online Mapa vzdělávání, kterou PAQ Research za podpory Nadace České spořitelny poprvé zveřejnil loni v únoru a nyní přichází s rozsáhlou aktualizací. Mapa vzdělávání je tak skvělým nástrojem pro zřizovatele škol a další aktéry ve školství, aby nalézali vhodná řešení vzdělávacích problémů v jejich regionech.

Portál shromažďuje datové analýzy a výzkumně podložená řešení vzdělávacích nerovností v Česku. Nejdůležitější aktualizací prošly Příběhy vzdělávacího ne/úspěchu. Regionální nerovnosti a vztah mezi vzděláváním a chudobou mapa nově ukazuje i na výsledcích testování, které vypovídají o znalostech a kompetencích žactva. Přibyla také unikátní typologie obcí s rozšířenou působností (ORP) a datová analýza, která ukazuje pozitivní roli mateřských škol či podpůrných pozic v boji se vzdělávací neúspěšností.

Nerovnosti ve výsledcích vzdělávání, které souvisejí hlavně s destabilizující chudobou, zůstávají mezi různými kouty Česka i podle aktualizovaných dat stále velké. Příběhy vzdělávacího ne/úspěchu nicméně nabízí nové perspektivy, jak na situaci jednotlivých mikroregionů nahlížet. Platí přitom, že slabé výsledky vzdělávání netrápí jen nejvíc znevýhodněné kraje, problémy se koncentrují mikroregionálně napříč republikou.

„Nadace České spořitelny dlouhodobě podporuje inovace ve vzdělávání. Loňské zveřejnění Mapy vzdělávání ukázalo, jak je tento analytický nástroj potřebný. Nové rozšíření pomůže školám a zřizovatelům ještě lépe rozumět jednotlivým odlišnostem na úrovni ORP. Jsem moc rád, že je aktualizace doplněna o příběhy dobré praxe,“ uvádí místopředseda správní rady Nadace České spořitelny Jakub Mareš.

Příběhy vzdělávacího (ne)úspěchu

Časté propadávání, absence nebo nedokončení základního vzdělání patří mezi hlavní potíže základního školství v ČR. Mapa například ukazuje, že snižovat vzdělávací neúspěšnost navzdory daným sociálním podmínkám dokáže jen 20 obcí s rozšířenou působností. Řada jich leží v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. „Místa jako Kadaň, Litvínov či Krnov sice nemají příznivé sociální podmínky, ale dokážou je překonávat spoluprací všech aktérů od školy přes město až po sociálně aktivizační služby. Děti a jejich rodiče mají dostatek podpory pro docházku do mateřských škol a dokončení základní školy,“ říká analytik PAQ Research Jan Zeman.

Mikroregiony překonávající a zaostávající

„Na mnohamístech vedle sebe existují naprosto rozdílné vzdělávací světy. Udělali jsme proto novou typologii mikroregionů, která pomáhá odhalovat příklady dobré praxe i strukturální problémy různých koutů Česka,“ popisuje vedoucí projektu Václav Korbel.

„Pro každou obec s rozšířenou působností (ORP) jsme spočítali, jak by měly vypadat výsledky vzdělávání vzhledem k tamním sociálním podmínkám – a čísla porovnali s realitou. Vzešlo nám šest různých skupin, u nichž vidíme různý vztah sociálních podmínek, vzdělávací neúspěšnosti a nově i výsledků testování. Vycházíme z testů v 5. a 9. třídě od České školní inspekce a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Testy vypovídají hlavně o znalostech a kompetencích, a tak i možnostech pokračovat třeba na vysoké škole,“ říká Korbel.

Faktory úspěchu snižují neúspěšnost

Sociální podmínky v regionu vysvětlují přes polovinu rozdílů ve výsledcích vzdělávání. Snahy o zlepšení proto musí jít ruku v ruce se sociální politikou. Existují však i vzdělávací intervence, které pomáhají sociální podmínky překonávat, tzv. faktory úspěchu.

„Velkou souvislost s nižší vzdělávací neúspěšností má mezi mikroregiony vysoká docházka do mateřských škol a dostatek podpůrných pozic – psychologů a speciálních pedagogů. V ORP, které dokážou s těmito faktory pracovat, nedokončí ZŠ o třetinu až polovinu méně žáků a žaček než v sociálně podobných ORP. Tisícům dětí tak pomáhají k lepšímu startu do života,“ popisuje analytička Nina Fabšíková.

Financování straní bohatším regionům

Hodně záleží i na financování od státu a obce. „Aktuální systém financování pomáhá spíš bohatším regionům s většími školami. Finance na podpůrná opatření znevýhodněných žáků se čerpají individuálně přes jejich diagnostiku a finance na podpůrné profese z velké části přes dotační programy. Obojí je administrativně náročné. Lépe to zvládnou ředitelé, administrativní podporu ve větší škole či od zřizovatele. Školy v chudých oblastech omezuje to, že zřizovatelé občas nemají tolik prostředků na jejich podporu,” upozorňuje ředitel PAQ Research Daniel Prokop a dodává: „Financování podle naší analýzy souvisí s mírou neúspěšnosti a výsledky v regionech. Bohužel ale skoro nereaguje na míru sociálního znevýhodnění. To by se určitě mělo změnit. Potřebujeme i proměnu našeho rozdrobeného systému dvou a půl tisíce zřizovatelů, který trpí neefektivitou, malou podporou ředitelů, zhoršuje řízení vzdělávání i koordinaci se sociálními službami. U zřizovatelů dnes chybí i jasnější odpovědnosti za výsledky a občas i odbornost.”

Výzkumníci z PAQ Research do budoucna chystají analýzy dalších faktorů úspěchu. Brzy také rozšíří Mapu vzdělávání o katalog Dobré praxe, kterou sbírají napříč celou republikou.

Co nabízí www.mapavzdelavani.cz

• shromažďuje data a řešení vzdělávacích nerovností ve všech ORP v ČR,
• ukazuje regionální nerovnosti, souvislosti mezi výsledky vzdělávání a chudobou nebo cesty k překonávání sociálních podmínek,
• datová prohlížečka otevírá stovky údajů o vzdělávání a sociálních podmínkách,
• Desegregace.cz shromažďuje ověřené cesty, jak ukončit přetrvávající segregaci romských a dalších znevýhodněných žáků

Text: Nadace České spořitelny