Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

ŠkolstvíTiskové zprávy

Dvacet let v EU pomohlo i školství 

Image

Připomínka dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie je velmi důležitá také pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). I když je oblast vzdělávání, mládeže, tělovýchovy, vědy či výzkumu výsostnou doménou národních států, zapojení resortu do evropských struktur významně zvýšilo dynamiku, efektivitu a také kvalitu práce na těchto důležitých agendách. 

Možnost sdílení znalostí a zkušeností mezi českými politiky i státními úředníky a jejich evropskými kolegy pak přináší mnoho důležitých impulsů pro podporu moderní, kvalifikované a prozápadně orientované správy veřejných záležitostí. Velmi významnou roli pak samozřejmě hrají také finanční prostředky, které díky členství České republiky v Evropské unii pomáhají rozvíjet kvalitu života v naší zemi.  U příležitosti 20 let výročí vstupu Česka do EU nechalo MŠMT nasvítit budovy úřadu v Karmelitské ulici modrou barvou.

MŠMT mohlo za posledních 20 let rozdělit mezi české vzdělávací instituce a výzkumné organizace téměř 362 miliard korun z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Díky nim byly podpořeny tisíce projektů od malých šablon pro mateřské školy až po několikamiliardové investice do výzkumné infrastruktury. ESIF představují velmi zásadní nástroj tzv. kohezní politiky, jejímž cílem je vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými státy a regiony v Evropské unii. Jaký dopad má koheze na jednotlivé oblasti politik členských států představila Evropská komise v tzv. 9. zprávě o kohezi před dvěma týdny. 

Kromě krátkého období tří let těsně po vstupu do EU (2004–2007) je po celou dobu MŠMT řídicím orgánem rozdělujícím evropské fondy do regionálního školství (tzv. měkké prostředky; investiční spravuje přes Integrovaný regionální operační program MMR), do vysokého školství a do vědy a výzkumu. 

Oživení a modernizace vzdělávacího systému a rozvoj lidských zdrojů, to byly cíle Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), ze kterého v letech 2008–2014 zamířilo více než 30 miliard korun do regionálního školství a přes 17 miliard korun na vysoké školy. Tato podpora umožnila vznik mnoha studijních materiálů a učebnic, které vytvořili samotní pedagogové, nebo vznik nových vysokoškolských studijních programů.  

Vedle něj MŠMT spravovalo ve stejném období také Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Přispěl částkou 54 miliard korun k vytvoření excelentních výzkumných center nebo institucí propagujících vědu a výzkum po celé České republice. Nejznámějším a také nejnákladnějším projektem se stala infrastrukturasuperlaserů ELI (Extreme Light Infrastructure) Fyzikálního ústavu AV ČR, která pracuje v Dolních Břežanech u Prahy s laserovou technologií světové špičky. 

Podpora dětí ohrožených školním neúspěchem, překonávání překážek ve vzdělávání a zlepšování kvality výuky byly mezi roky 2015–2022 cíli Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Do regionálního školství z něj šlo přes 30,5 miliardy korun (tzv. šablony čerpalo více než 75 % všech škol v České republice), na vysoké školy pak skoro 19 miliard korun pro inovace ve vzdělávání. Díky promyšlené systémové podpoře směřující přímo k cílovým beneficientům se MŠMT podařilo díky OP VVV nastartovat systémové změny českého školství – ať už se jednalo o společné vzdělávání nebo podporu nepedagogických pracovníků. Cca 40 miliard korun směřovalo do výzkumu a zaměřeny byly mimo jiné na orientovaný výzkum, otevírání výzkumných organizací aplikačnímu sektoru či zkvalitňování jejich řízení. 

V současnosti je MŠMT Řídicím orgánem Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), který podporuje modernizaci vzdělávacích obsahů, zvýšení atraktivity učitelské profese, snižování nerovností ve vzdělání či rizika vyčlenění ohrožených skupin. Celková alokace programu činí cca 85 miliard korun, z toho přes 26 miliard korun jde do regionálního školství, více než 17 miliard korun na vysokoškolské vzdělávání a více než 41 miliard korun na aplikovatelný výzkum, včetně výzkumu na vysokých školách. OP JAK navazuje na OP VVV a rozvíjí intervence a principy, jež se osvědčily, a zároveň vhodně doplňuje národní zdroje financování vzdělávání a výzkumu. 

Kdyby nebylo kohezních fondů, nepodařilo by se tak rychle a plošně implementovat principy společného vzdělávání v roce 2015, nebyli bychom s to obratem reagovat na covid či na migrační vlnu způsobenou ruskou agresí proti Ukrajině, neměli bychom rozvinutou síť velkých výzkumných infrastruktur jako nového konceptu Evropského výzkumného prostoru, kde Česko patří k premiantům, vzdělávání od mateřských škol po školy vysoké by probíhalo za podstatně horších materiálních podmínek a čeští výzkumníci by nedostali šanci ukázat svůj potenciál v konkurenci se zahraničními kolegy. Nevznikla by finanční motivace, a proto také tlak na soulad studijních programů s potřebami 21. století a požadavky trhu práce nebo výzkumné organizace by nezkvalitňovaly své vnitřní procesy a řízení vědy jako takové. Výsledky těchto intervencí jsou k vidění na všech českých vysokých školách a na většině výzkumných organizací a institucí regionálního školství, shrnul vrchní ředitel Václav Velčovský, který stál u vzniku jak OP VVV, tak OP JAK. 

Už od roku 1998 umožňuje program Erasmus propojit vzdělávání v Česku s ostatními členskými státy Evropské unie i celým světem. Díky němu se na studium či stáž do zahraničí dostalo už přes 411 tisíc českých účastníků, a naopak do Česka jich přicestovalo kolem 450 tisíc. Postupně se program rozšiřoval o všechny sektory vzdělávání, a to včetně celoživotního učení, neformálního vzdělávání a sportu do podoby Erasmus+, jako ho známe dnes.  V loňském roce nejvíce účastníků Erasmu+ vyjelo do Španělska, Německa, Itálie a Portugalska. Roli národní agentury vykonává Dům zahraniční spolupráce (DZS), příspěvková organizace MŠMT.   

Kromě Erasmu+ existují další evropské programy a aktivity, ať je to Evropský sbor solidarity zaměřený na dobrovolnické projekty, eTwinning – online platforma pro mezinárodní spolupráci s využitím digitálních technologií mezi učiteli, řediteli, žáky či European Schoolnet – síť 34 evropských ministerstev školství podporující spolupráci škol, inovace a digitalizaci a další. 

Nedávné předsednictví České republiky v Radě EU (2022) potvrdilo, že i Česká republika má svým evropským partnerům skutečně co nabídnout a že je silným a důvěryhodným spojencem. Předsednické akce orientované na problematiku vzdělávání a mládeže zanechaly velmi pozitivní stopu, a i s více než ročním odstupem jsou v evropských kruzích velmi pozitivně reflektovány. 

Úzká spolupráce evropských zemí a lidí, kteří se v nich podílejí na zajišťování veřejných služeb, je nezbytnou podmínkou pro zdravý rozvoj národních států a průběžné zvyšování kvality života a charakteristik právního a demokratického státu. Vzdělávání patří mezi ty nejdůležitější služby, které stát svým občanům poskytuje, a pro rozvoj kvality a efektivity vzdělávání je evropská spolupráce a souladný postup jednotlivých evropských zemí naprosto zásadní, říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Státní tajemník v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Andrys pak připomíná, jak důležité je členství v EU a s ním související angažmá v nejrůznějších evropských platformách pro zvyšování kvality výkonu státní správy, excelenciodborných znalostí a dovedností českých státních úředníků a proměnu jejich přístupů směrem ke standardům běžným v úspěšných zemích. 

Foto a Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Štítky
Nejčtenější kategorie
Chytré město
445
Energetika
509
IT
374
Dotace a Finance
1374
Odpady
250

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze