Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

ŠkolstvíTiskové zprávy

MŠMT zhodnotilo Strategii 2030+

Image

V mateřských školách se daří snižovat počet dětí ve třídách, školky zároveň navyšují kapacity. Výrazně se zlepšilo vybavení škol technikou. Školy také zaměstnávají více školních psychologů a speciálních pedagogů. To jsou hlavní závěry průběžné monitorovací zprávy, která hodnotila, jakých cílů stanovených ve Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ se podařilo dosáhnout v letech 2020 až 2023.  

Jedním z cílů Strategie v letech 2020 až 2023 byla podpora předškolního vzdělávání, konkrétně zvýšení jeho kvality a zapojení většího počtu dětí. Zatímco v roce 2020 docházelo do mateřských škol 88 procent dětí ve věku tři až pět let, o dva roky později už to bylo přes 90 procent. Od října 2020 do října 2023 přibylo více než 11 tisíc míst v mateřských školách, z toho 82 procent ve školkách zřizovaných obcemi. Počet vyučujících v obecních školkách se za poslední tři roky zvýšil o více než 1500 na 32 tisíc. Počet učitelů přitom narůstal rychleji než počet dětí. Proto se ve školním roce 2023/24 ve školkách zřizovaných obcemi snížil počet dětí na jednu učitelku až na 10,7 dítěte. 

Výzvou zůstává nedostupnost předškolního vzdělávání pro děti mladší tří let. Ačkoliv zákonný nárok na přijetí do MŠ mají děti od 3 let věku, zájem rodičů o školky pro dvouleté děti přetrvává. Nedostatek míst pro dvouleté je dán zejména tím, že školky byly obsazeny věkově staršími dětmi s nárokem na přijetí, a to včetně dětí z Ukrajiny. Přestože péči o děti mladší tří let řeší také dětské skupiny, které jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, zájem rodičů těchto dětí o mateřské školy neklesá. 

Dalším z cílů Strategie je rozvoj digitální gramotnosti a nové pojetí výuky informatiky včetně zajištění techniky. Ve vybavenosti notebooky a tablety se zejména základní školy výrazně zlepšily, a to díky podpoře z národních zdrojů i díky Národnímu programu obnovy. Častěji také využívají mobilní učebny či školní informační systémy. 

Strategie si vytyčila i podporu pedagogických pracovníků a specializovaných činností na školách. Mezi to patří navýšení počtu školních psychologů a speciálních pedagogů, kteří odlehčí vyučujícím a poskytnou dětem, které to potřebují, kvalifikovanou podporu. Za poslední dva roky se podařilo navýšit počet školních psychologů na 140procent stavu z roku 2021/2022, u speciálních pedagogů jde o 129 procent stavu z roku 2021/22. Tento pokrok se podařil díky šablonám operačního programu Jan Amos Komenský, z nějž lze na tyto pozice čerpat peníze. 

Monitorovací zpráva hodnotila vývoj v prvních třech letech platnosti Strategie 2030+. Jedná se tedy o relativně krátké období na zavedení větších změn a jejich realizaci. Dopad všech plánovaných opatření bude možné komplexněji vyhodnotit až po delším časovém období. Nicméně indikátory jsou stále sledovány v Monitorovací soustavě a jejich aktuální stav lze najít na www.edu.cz.

Monitorovací rámec Strategie vzdělávací politiky ČR 2030 je ke stažení ZDE

Foto: Pexels
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Nejčtenější kategorie
Chytré město
441
Energetika
499
IT
365
Dotace a Finance
1354
Odpady
246

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze

Další článek
Co dělá dobrou školu?
Image