Národní konvent se věnoval českým žákům 

Třetí jednání Národního konventu o vzdělávání, jehož hlavním tématem byly kroky k udržitelnému financování regionálního školství a výsledky českých žáků v českých i mezinárodních srovnáních – PISA a ČŠI, proběhlo v jednacím sále Senátu Parlamentu České republiky.  

„Abychom mohli zlepšovat náš vzdělávací systém, musíme nejprve vyladit jeho financování tak, aby bylo udržitelné déle než v horizontu jednoho roku či jednoho volebního období. Současné nastavení vede k rychlému nárůstu výdajů, ale nereflektuje rozdílné potřeby škol a vytváří další nerovnosti v přístupu ke vzdělávání z pohledu žáků. Na v pořadí třetím jednání Národního konventu o vzdělávání jsme se zřizovateli, experty a profesními organizacemi řešili, jakým způsobem dál pracovat na řešení nerovností ve vzdělávání a dostupnosti kvalitního vzdělávání pro všechny,“ řekl na jednání Národního konventu o vzdělávání ministr školství Mikuláš Bek. 

První část jednání Konventu se zabývala aktuálním stavem systému financování. Oproti předchozímu stavu přinesl současný systém několik pozitiv, například snížení nerovností v odměňování učitelů, lepší předvídatelnost počtu financovaných pozic ve školství a větší prostor pro inovace ve výuce. Současně ale generuje řadu nedostatků, na které odborníci upozorňovali již při jeho zavádění. Systém financování, kde je základním kritériem množství odučených hodin způsobuje dlouhodobě neudržitelný nárůst počtu úvazků v regionálním školství, který neodpovídá demografickému vývoji, nebo nedostatečné zohlednění rozdílných podmínek škol v různých regionech, ale i to, že financování škol není provázáno s plněním cílů vzdělávací politiky.  

Řešeními, která ministr Mikuláš Bek představil na jednání Národního konventu o vzdělávání, je úprava tzv. PHmax, který stanovuje celkový počet státem placených výukových hodin, pro základní a střední školy na úrovni 95 % současného stavu a úprava školského zákona, která umožní regulaci tempa růstu PHmax nebo zohlednit specifické podmínky škol, jež se věnují žákům ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, cizincům či nadaným dětem.     

Druhá část konventu se zabývala výsledky českých žáků v českých i mezinárodních srovnáních. Mezinárodní šetření PISA sleduje dosaženou úroveň patnáctiletých žáků ve vybraných gramotnostech (čtenářská, matematická a přírodovědná). Jedná se o nejvýznamnější mezinárodní šetření ve vzdělávání organizované ze strany OECD, do kterého se Česká republika zapojuje již od roku 2000. V České republice za přípravu, realizaci a vyhodnocení šetření PISA odpovídá Česká školní inspekce. 

Národní konvent o vzdělávání zřídil po svém nástupu do funkce ministr školství Mikuláš Bek jako odbornou diskusní platformu, která umožní nejen odborníkům, ale také veřejnosti podílet se na podobě změn české vzdělávací politiky. Jednání Konventu řídí tříčlenné předsednictvo, složené z místopředsedy Senátu PČR Jiřího Drahoše, s jehož záštitou Konvent také vznikl, senátora Jiřího Růžičky a ministra školství Mikuláše Beka. Členy Konventu jmenoval ministr školství, a to z řad významných institucí (školské asociace, zaměstnavatelé apod.), ale také individuálních osobností, které se školství dlouhodobě věnují. Zájemci mohou záznam celého jednání shlédnout na webových stránkách Konventu https://www.edu.cz/konvent.  

Další jednání Národního konventu o vzdělávání se v jednacím sále Senátu Parlamentu České republiky je plánováno na začátek února 2024.  

Foto a Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy