Data jsou základ, hlavní je ale spokojenost obyvatel
Inteligence měst je v současnosti často měřeným faktorem a přívlastkem „chytrý“ se označuje již nemalý počet municipalit. Přesto se jedná o pojem se stále se vyvíjejícím významem, pod kterým se skrývá nespočet charakteristik.
Podstata, na které byl pojem chytré město původně založen, vychází z kybernetiky. Datová základna je stavebním kamenem každého chytrého města. Není proto náhoda, že se ještě před pár lety přívlastek chytrý často střídal s přívlastkem digitální. Bez informací, které získáme pomocí informačních technologií a principu internetu věcí, by žádné chytré, inteligentní ani digitální město nedosáhlo cíle, který se pod tímto fenoménem skrývá. Tím je právě snížení nákladů spojených s provozem městské infrastruktury. Chytré tak v tomto případě můžeme zaměnit spíše za efektivní.
Pro tento případ si můžeme uvést hypotetický příklad dvou linek městské hromadné dopravy. Z podstaty není důležité, zda si v dané situaci představíme metro, tramvaj nebo autobus. Důležitou informací je ale skutečnost, že jedna linka je využívána v dané časové frekvenci naplno, zatímco druhá naopak zeje prázdnotou. Chytré město v tomto případě využije například senzory, které jeho zástupcům poskytnou dostatečné množství dat o tom, kdy a po které části trasy cestuje nejvíce lidí. Na základě těchto informací je pak možné upravit časy odjezdů nebo trasu linky přesměrovat tak, aby odlehčila lince, která je pravidelně plně vytížená, a zároveň byl její provoz efektivní.
Kromě efektivního využití městské hromadné dopravy dojde automaticky ke zvýšení komfortu těch cestujících, kteří by se jinak každý den museli vypořádat s přeplněností dopravního prostředku.
Mají si kde hrát?
Tím se dostáváme od efektivního města k městu pohodlnému. Městu, které svým občanům nabízí kromě smysluplných služeb i možnost provádět úkony spojené s veřejnou správou digitálně namísto fyzické návštěvy úřadu. Nebo prostřednictvím participativních rozpočtů a komunikačních aplikací umožňuje občanům se na rozvoji města aktivně podílet. Bez ohledu na technologie patří mezi priority územního rozvoje chytrého města i to, zda mají jeho obyvatelé na výběr z několika možností trávení volného času. Disponuje město dostatečným propojením cyklostezek, běžeckou dráhou nebo městskými parky? Právě dostatečné zastoupení zeleně je také důležitým faktorem k posouzení inteligence města.
Aby mohlo být město pohodlné, je však nutné, aby mu nebyl cizí ani přívlastek udržitelné. Právě způsob, jak přistupuje k odpadovému a vodnímu hospodářství, je významným faktorem v navýšení efektivity správy služeb, ale i kvality života svých občanů. Společně tak ruku v ruce všechny zmíněné faktory zabraňují odlivu obyvatel, město se stává atraktivním pro globální společnosti. Současně vytváří vhodné prostředí pro vznik lokálních firem, čímž nabízí nové pracovní příležitosti a kvalita života obyvatel roste.
I když město zrovna nedisponuje podmínkami pro realizaci technologicky náročných projektů, míra jeho inteligence může spočívat třeba jen v nastavení priorit jeho budoucího rozvoje: v tom, jestli bereme ohled i na městskou faunu a flóru, zda je naší prioritou, aby se zeleným a čtyřnohým obyvatelům města dařilo stejně dobře jako těm lidským, a v tom, zda budujeme jen chytré město, nebo i město pro budoucnost.
Denisa Přichystalová
Smart City Innovations Institut
Soutěž Chytrá města
- již sedmým rokem identifikuje, hodnotí a podporuje realizace inovativních projektů
- je určena pro města, obce, regiony i dodavatele chytrých řešení
- řešení, která úspěšně projdou hodnocením odborné poroty, získávají certifikát, který stvrzuje, že řešení odpovídá obecné metodice a strategiím smart city v České republice
- slavnostní vyhlášení se odehraje 7. prosince v Kongresovém centru v Praze
- všechna řešení jsou evidována v databázi Smart City Hub na www.soutezchytramesta.cz
- časopis PRO města a obce je mediálním partnerem soutěže
Na titulní fotografii je projekt hospodaření se srážkovými vodami ZŠ Na Výsluní v Uherském Brodě, jeden z loňských vítězů
