Ploché střechy budov by v budoucnu mohly sloužit k akumulaci dešťové vody a jako zelené oázy měst.
Dopady globálního oteplování jsou v posledních letech vidět všude kolem nás. Na jedné straně svět trápí rostoucí letní teploty a s nimi spojené sucho, na druhé straně se stále častěji objevují silné přívalové deště, které způsobují mnoho škod, zejména ve městech a zastavěných oblastech. Města byla až dosud navrhována tak, aby dokázala co nejrychleji odvést veškerou dešťovou vodu do kanalizace a zlikvidovat ji. Protože však v důsledku klimatických změn hrozí, že do roku 2050 bude celosvětově ve městech vody nedostatek, hledají se způsoby, jak s dešťovou vodou hospodárně nakládat. Jednu z cest by mohly v budoucnu představovat modrozelené střechy, které snoubí výhody retenčních nádrží a zelených střech. A ta budoucnost už, zdá se, není tak daleko.
Boom zelených střech
Zelené střechy nejsou v ČR žádnou novinkou a jejich výstavba je podporována celou řadou prostředků. V roce 2016 byl například vyhlášen dotační program Nová zelená úsporám, v rámci něhož mohli investoři čerpat finance i na výstavbu zelených střech. V roce 2019 pak poskytovalo dotace na zelené střechy město Brno a v roce 2020 přistoupily k podpoře zelených střech i Říčany. Díky všem těmto krokům se každoročně daří zvyšovat jejich podíl, v roce 2022 bylo například dokončeno rekordních 396 000 m2. Zelené střechy mají při ochraně klimatu neoddiskutovatelnou roli, přináší totiž zeleň do silně urbanizovaných oblastí, a přispívají tím nejen k lepšímu klimatu ve městech, ale i k podpoře přirozeného koloběhu vody v přírodě – dokáží totiž absorbovat značné množství srážkové vody a zajistit její odpaření zpět do ovzduší. Když se zkombinují s retenční nádrží, která umí srážkovou vodu zachytit a akumulovat a v dobách sucha využít na zavlažování zeleně, pak se výčet přínosů ještě prodlouží.
Ke konci roku zavládne modrozelená
Modrozelené střechy, neboli zelené střechy využívající moderní retenční systémy, totiž vedle zlepšení mikroklimatu a zvýšení atraktivity dotčeného území přispívají i ke zvýšení biodiverzity lokality, snížení účinků sucha, zvýšení ochrany povrchových vod a snížení rizika lokálních záplav tím, že v době silných přívalových dešťů snižuje zátěž kanalizace. Jejich výstavbu do budoucna usnadní i dnes představené řešení PolderRoof, které přeměňuje ploché střechy na inteligentní a řízenou akumulaci vody. Řešení z dílny firmy Wavin, která se dlouhodobě věnuje udržitelnému nakládání s vodou, sestává z nízké střešní retenční nádrže z recyklovaného polypropylenu, která se skládá na potřebnou velikost podobně jako stavebnice z jednotlivých boxů o rozměru 1100x1100x85 nebo 160 mm a s kapacitou 102 nebo 193 litrů. Automatická regulace hladiny pak slouží k řízenému vypouštění potřebného množství akumulované vody. Pokyn ji k tomu dává řídicí jednotka, která sbírá a vyhodnocuje meteorologická data a informace ze senzorů rozmístěných na střeše a v nádrži. V případě silných dešťů zajistí regulovaný odtok zbytkové vody a připraví kapacitu na nové srážky, v době sucha zase využije akumulovanou srážkovou vodu na zavlažování vegetace, která je nad nádrží vysazena. Součástí je i webová platforma, díky níž může všechny informace sledovat uživatel a na dálku v případě potřeby měnit nastavení. Sekundárně celé řešení přispívá k ochlazování okolí a izolaci budov. Řešení je vhodné pro všechny typy plochých střech, ať už ve stávajících nebo nových konstrukcích. V České republice bude k dispozici ke konci roku 2023, dá se tedy očekávat, že modrozelená již brzy vytlačí zelenou.
Více o řešení hospodaření s dešťovou vodou najdete zde.
