Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

PrávoŽivotní prostředí

Metodika: Jak posuzovat udržitelnost bydlení

Image

Jak města a obce vědí, zda je jejich bytová politika dlouhodobě udržitelná? Následující článek představuje jednoduchý, účinný a zároveň flexibilní nástroj, prostřednictvím kterého lze nastavit, sledovat a praktikovat dlouhodobá rozhodnutí v rámci koncepce bydlení.

Cílem metodiky Jak hodnotit udržitelnost bydlení bylo připravit pro obce nástroj, pomocí kterého mohou relativně jednoduchým způsobem zanalyzovat komplexní problematiku bydlení a prověřit úroveň své péče o tuto oblast.

Způsob evaluace je navržen jako sebehodnocení a je členěn podle základních čtyř pilířů udržitelného rozvoje. Do každého pilíře byly identifikovány tři základní jevy či soubory jevů (indikátorů), které lze po­važovat za klíčové, tj. takové, jejichž naplnění přináší do prostředí významnou kvalitu samo o sobě, váže na sebe další důležitá opatře­ní, či rozšiřuje schopnost obce danou sféru usměrňovat a činit ve věci informovaná roz­hodnutí. Každý sledovaný in­dikátor zastupuje určitý okruh jevů, které lze upřesňovat, zužovat, rozšiřovat či prohlubovat dle potřeb, míry ochoty i momentálních možností obce se danou oblastí zabývat.

  • Environmentální pilíř sleduje kompaktnost zástavby, principy zdravého bydlení a energetický management bytového fondu obce.
  • Ekonomický pilíř se zaměřuje na sledování podílu domácností s extrémní ekonomickou zátěží z bydlení, poměru bytů ve vlastnictví obce, družstev, zaměstnavatelů a soukromých vlastníků, a na sledování struktury bytového fondu ve vlastnictví obce.
  • Sociální pilíř sleduje počet osob bez domova či v ohrožení jeho ztrátou, domácnosti v přelidněném bydlení, a rezidenční segregaci.
  • Kulturní pilíř hodnotí subjektivní spokojenost s úrovní svého bydlení, posuzuje orientaci, srozumitelnosti a čitelnost zástavby, a sleduje návaznost kulturních, společenských a komunitních aktivit ve veřejném prostoru.

V rámci metodiky je každý hodnocený indikátor stručně představen, je uveden jeho cíl, význam, data a informace potřebná pro hodnocení a jaké katego­rii obcí je indikátor určen. Metodika si nenárokuje nové informační zdroje či plánovací nástroje, ale pracuje s těmi, které jsou buď povinně vyžadovány v rámci existující legislativy, nebo jsou či mohou být obvykle doporučovány v rámci sledování jiných plánovacích cílů. Popis je doplněný o odkazy na konkrétní metodiky či dokumenty, které se tématu věnují ve větším rozsahu. Tato provazba je důležitá při doporučeném postupu práce s daným indikátorem, jež má za cíl rychlé a přehledné vyhodnocení stavu řešené problematiky v dané obci.

Samotné sebehodnocení obce v jednotlivých indikátorech je navrženo formou tzv. semaforu (červená, žlutá, zelená). Jde o přístup, který je jednoduchý a zároveň umožňuje sledovat danou problematiku v dlouhodobém časovém měřítku. Přináší obci informaci o problémech, na které se má v budoucnu zaměřit a zanést řešení těchto problémů do strategických či územně plánovacích dokumentů. V dlouhodobém horizontu je cílem zajistit co nejvíce „zelených“, minimalizovat množství „oranžových“, a vyhnout se „červeným“ označením.

Na obrázku je příklad „semaforu“ v environmentálním pilíři, konkrétně indikátoru Kompaktnost zástavby v obci. Cílem je směřovat rozvoj budoucí výstavby v obci do míst vlastních vnitřních rezerv (volné pozemky, místa k transformaci, dostavbám a přestavbám) a hledat cestu k adekvátní urbánní struktuře, která reflektuje základní principy udržitelného rozvoje obce. Koordinovaný rozvoj ctí základní urbanistické principy rozvoje obce zaměřené na omezení nepřiměřeného rozrůstání nové zástavby do krajiny.

Role územních samospráv v oblasti by­dlení a jeho kvality je nepostradatelná. Prostřednictvím kvalifikovaného zhodnocení, plánování, odpovědného výběru a následné realizaci (resp. zadáním podmí­nek pro realizaci) vhodných projektů mohou samosprávy podstatným způsobem ovlivňo­vat svoji budoucí podobu i svou celkovou ekonomickou, ekologickou, sociální a kulturní udržitelnost.

Více podrobností o problematice dostupného bydlení a 30 opatření na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení je možné najít také v brožuře Dostupné a udržitelné bydlení ve strategických plánech sídel – výběr klíčových zjištění a souvislostí, která je zveřejněna na stránce SMO ČR v sekci „publikace“ pod heslem „Zajímá vás otázka dostupného a udržitelného bydlení?“. Metodika Jak hodnotit udržitelnost bydlení je k dispozici na stránce Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT v sekci „další aktivity“ (https://www.fa.cvut.cz/cs/fakulta/organizacni-struktura/ustavy/30-ustav-nauky-o-budovach/soucasti)

Foto: Dřevostavby
Zdroj: SMO ČR

Nejčtenější kategorie
Chytré město
445
Energetika
509
IT
374
Dotace a Finance
1374
Odpady
250

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze

Další článek
Starostovy starosti
Image