Český nápojový průmysl se bude muset vypořádat s novou odpadovou legislativou, kterou zavedla Evropská unie. Hrozí mu totiž, že by v horizontu 10 let nemusel mít zajištěný dostatek potřebného recyklátu na výrobu lahví. Je to jeden z důvodů, proč firma Mattoni 1873 usiluje o zavedení zálohového systému na jednorázové nápojové obaly. Nechala si proto u analytické společnosti EEIP vypracovat model, jak by zálohový systém v ČR mohl vypadat. Stát ale v současnosti nemá o zavedení zálohového systému zájem.
Model zálohového systému pro Českou republiku vypracovaný EEIP počítá se zálohami ve výši 3 Kč na PET lahve a plechovky. Pokud by se Česká republika rozhodla navržený systém na jednorázové nápojové obaly zavést, měl by být jednotný pro celou ČR a povinný pro všechny výrobce i dovozce těchto obalů. Studie EEIP mimo jiné uvádí, že bez záloh bude pro Českou republiku obtížné dosáhnout evropských odpadových cílů.
Česká republika v současnosti nesplňuje většinu z nich. Hlavními cíli, které se záloh týkají, je dosáhnout 90% míry sběru jednorázových plastových lahví od začátku roku 2030 a zároveň splnit povinnost, aby podíl recyklátu v nápojových PET lahvích byl na úrovni 25 % v roce 2025. V roce 2030 se tento podíl zvýší na 30 % a začne platit pro všechny plastové nápojové lahve.
Způsob, jakým každá země těchto cílů dosáhne, je na členských státech. Může je vytřídit ze žlutých popelnic, které umístí ke každému domu, nebo ze žlutých kontejnerů ve sběrných místech, jako je tomu v ČR. Tento systém je ale poměrně málo efektivní, protože sběrná místa jsou od některých bytů poměrně daleko, kontejnery bývají přeplněné a motivace pro třídění odpadu je pouze dobré svědomí.
„Žádná země bez zálohového systému nedosahuje závazný cíl 90 %,“ upozornila na úterní tiskové konferenci iniciativy Zálohujme Dita Tesárkové z EEIP, která se podílela na vypracování studie zálohového systému.
Naopak ve všech zemích, které již nyní splňují 90% podíl sběru PET lahví, depozitní systém na jednorázové obaly funguje, vychází ze studie EEIP.
Motivace pro třídění zálohovaných obalů je ekonomická – EEIP navrhla zálohu 3 Kč, která se osvědčila u vratných pivních lahví. U nich zálohový systém dlouhodobě funguje. Rozdíl mezi ním a zálohami na PET lahve a plechovky je v tom, že skleněné lahve na pivo se používají vícekrát. PET ani plechovky takto použít nejdou, zůstávají obaly na jedno použití a budou se materiálově recyklovat, nikoli používat znovu.
Největší změnou by tedy mohlo být množství lahví, které se udrží v koloběhu recyklace a nebudou vyhozeny do směsného odpadu. Kromě toho studie na základě příkladů z jiných evropských zemí předpokládá, že se sníží množství odpadu pohozeného v krajině a obcích.
V poslední studii litteringu, kterou v roce 2007 zadalo ministerstvo životního prostředí, tvořily plasty 75,75 % pohozeného odpadu, uvedl na konferenci Martin Bursík, tehdejší ministr. Od té doby nebyla další oficiální studie zpracována, ačkoli o ní MŽP uvažovalo.
Zálohový systém funguje v současnosti v deseti evropských zemích včetně Švédska, Norska, Německa, Litvy a Chorvatska. Připravuje se v dalších jedenácti včetně Maďarska a Slovenska. Na Slovensku se na jeho zavedení podílí právě Mattoni 1873.
Zálohy by se neměly spotřebitelů finančně dotknout. Veškeré náklady spojené s vybudováním i provozem systému ponesou výrobci a dovozci nápojů v dotčených zálohovaných obalech. „Ti ale v konečném důsledku díky uzavření cirkulární smyčky ze systému benefitují, a nejsou tak nuceni přenášet náklady na spotřebitele. Spotřebitel může tratit jen tehdy, rozhodne-li se z vlastní vůle nevrátit zálohovaný obal do systému,“ uvedla Dita Tesárková.
EEIP pro ČR navrhuje centralizovaný systém, za jehož řízení by odpovídal tzv. operátor. Šlo by o neziskovou společnost založenou výrobci nápojů. Systém by byl povinný pro výrobce, dovozce obalů i pro maloobchod u provozoven větších než 50 metrů čtverečných. Zálohy ve výši tří korun by se pak měly týkat jak PET lahví, tak hliníkových plechovek o objemu od 0,1 do tří litrů.

Slabá místa zálohového systému

Proti zavedení zálohového systému se ale staví ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí ČR spolu s autorizovanou společností EKO-KOM. MŽP si nechala k zavedení zálohového systému zpracovat studii společností CETA, která pro zálohy nevyznívá příznivě.
Výhrad vůči zálohovému systému mají řadu. Hlavním z nich je, že zálohový systém není zárukou dosažení 90% návratnosti nápojových obalů. Také řeší pouze dva cíle z desítek, které evropský balíček odpadového hospodářství a směrnice k omezení jednorázových plastů ukládá.
Svaz měst a obcí se ve shodě s MŽP obává, že by oddělený sběr nápojových PET lahví poškodil fungování zbylého systému třídění a recyklace. PET je totiž mezi plasty nejvyužívanějším materiálem, o který je také největší zájem. Vynětí nápojových PET lahví ze žlutých kontejnerů bude znamenat, že jejich vlastníkem bude nově výrobci založená nezisková společnost – operátor – namísto obcí. Těm zůstane zbylý odpad.
MŽP také argumentuje tím, že systém třídění odpadu musí být co nejjednodušší, aby občané byli ochotní ho využívat. Existuje prý riziko, že po zavedení zálohového systému klesne celková míra vytříděného odpadu. Podle EEIP to ale data ze zahraničí nepotvrzují. I podle průzkumu společnosti Kantar z roku 2019 lidé v 94 procentech deklarují, že by v třídění pokračovali.
Ministerstvo argumentuje také tím, že ČR má jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a nejlépe fungující systém na třídění plastů v EU. MŽP uvádí, že z 51 200 t PET lahví uvedených na trh v roce 2018 bylo zpětně odebráno 78 – 81 %.
Dosáhnout na cíle EU chce ČR větším zahuštěním existující sítě sběrných míst pro tříděný sběr odpadu a rozšířením zodpovědnosti výrobců. Ministerstvo zmínilo i možnost dotřiďování komunálního odpadu.
Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který se v roce 2007 neúspěšně snažil prosadit zavedení zálohového systému, ale tezi o efektivitě systému oponuje. „Zavedený systém je na maximální hranici své efektivity, která se ale ukazuje jako nedostatečná,“ uvedl na tiskové konferenci Zálohujme 2. března 2021.
Třídění zároveň nezajišťuje, že je odpad recyklován. Podle Bursíka veřejnost často zaměňuje pojmy třídění a recyklace odpadu, přitom jde o klíčový rozdíl.
„Celková míra využitelnosti jednorázových obalů v systému EKO-KOM činí 73 procent. Znovu je však nutné připomenout, že tato poměrně vysoká procenta nevyjadřují míru skutečné recyklace, nýbrž míru využití, pod které EKO-KOM počítá jak recyklaci, tak energetické využití (tj. využití v ZEVO),“ uvádí studie.
ZEVO neboli zařízení na energetické využití odpadu je spalovna, která využívá spalování odpadu k výrobě tepla či elektrické energie.
„Dle některých odhadů dosahuje skutečná míra recyklace hodnoty pouze 34 procent,“ píše se ve studii EEIP. Přesná data ale nejsou k dispozici, protože EKO-KOM informace o množstvích materiálu odeslaného do různých způsobů využití nepublikuje.
O zavedení zálohového systému usilovali v minulém roce lidovci. Poslanecká sněmovna jejich návrh nepodpořila, umožnila ale zavedení dobrovolného zálohování výrobci, které do té doby nebylo ze zákona možné.
Na základě toho Mattoni 1873 na zkoušku zavedla dobrovolný systém vracení PET lahví se supermarketem Košík.cz. Efektivita tohoto systému je ale velmi malá. Země, kde není zálohový systém jednotný, nedosahují jeho maximální možné efektivity.