Norma má podle něho připravit české školy na školní rok 2022/2023 v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ruskem napadané Ukrajiny a maximálně usnadnit jejich integraci do českých škol. Návrh nyní posoudí Sněmovna a Senát.
O děti v ukrajinských třídách se podle návrhu i v dalším školním roce budou moct starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Výuka by ale měla být podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.
Původní zákon s opatřeními pro ukrajinské uprchlíky, který vláda vytvořila v březnu, počítal s platností do konce března 2023. Výjimkou bylo opatření umožňující práci ve školství ukrajinským pedagogům bez znalosti češtiny, které mělo platit do konce letošního srpna. Náklady na integraci uprchlíků do škol od září do prosince odhadovalo ministerstvo v březnu na 5,9 miliardy korun.Zákon by měl nově upřesnit, že uprchlíci musí začít plnit povinnou školní docházku v Česku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Dosavadní předpisy takovou lhůtu nestanovily. Ředitelé škol by měli Ukrajince přijímat přednostně do běžných tříd s českými dětmi. Pokud by pro běžence nebylo místo, mohla by pro ně škola zřídit i samostatnou třídu. Ministerstvo upozornilo, že tvorba segregovaných tříd zvýší nároky na zajištění výuky personálem i prostory. Ředitel by i proto měl povinnost přeřazovat Ukrajince do běžné třídy, jakmile by to bylo možné.
V ukrajinských třídách bude moct dál působit pedagog, který nesplňuje podmínku znalosti českého jazyka. V běžných českých třídách by pak mohli Ukrajincům pomáhat asistenti pedagoga se znalostí ukrajinštiny. Tito asistenti by měli umět česky natolik, aby se ve škole dokázali domluvit. Ředitel by to měl ověřit rozhovorem. Návrh nepočítá s tím, že by školy měly na zřízení funkce ukrajinského asistenta nárok. Pro financování těchto asistentů by chtělo ministerstvo vytvořit normativ, předpokladem je ale podle úřadu přidání peněz na školství v novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.
Zákon by měl také určit, že v případě absence po dobu 20 dnů bez omluvení může být Ukrajinec ze školy vyloučen. Měl by pak ještě 15 dnů na zareagování na výzvu. Podle školského zákona činí lhůta do výzvy normálně 60 dnů. Zvláštní ustanovení pro uprchlíky zdůvodnilo ministerstvo tím, že se často stěhují, aniž by to škole oznámili, a blokují tak místa jiným uchazečům.
Dočasnou ochranu v ČR získalo podle úřadu zatím asi 150.000 ukrajinských dětí ve věku tří až 18 let. Tříletí tvoří kolem 5,7 procenta z nich, děti do šesti let 7,1 procenta, do 15 let 24,4 procenta a do 18 let 7,3 procenta, uvedl resort. V současnosti se podle něj nedá předvídat, kolik dalších uprchlíků do ČR přijde, je ale pravděpodobné, že budou nadále přibývat. V některých regionech, zejména v Praze a jejím okolí, Plzni a Brně, kde je běženců hodně, bude proto podle ministerstva proces jejich integrace do škol postupný.
Foto: Flickr.com
Zdroj: Globe24