Dotace se vrátila, vila je opravená, ale starosta Vápenné je přesto odsouzen

Starosta Vápenné na Jesenicku Leoš Hannig se kromě povinností v čele obce musí už několik let zabývat také policejním obviněním kvůli dotacím na rekonstrukci zdejší Latzelovy vily. Ačkoliv obec nakonec dotaci vrátila, vila je opravená, slouží veřejnosti a žádné peníze nikam nezmizely, Hannig čelil obžalobě z dotačního podvodu. Soud mu navíc uložil diametrálně odlišné tresty, dvakrát ho zprostil viny, pak mu však bez jakýchkoliv nových skutečností udělil trest pět let vězení a nakonec dostal podmínku a pokutu. Starosta má podporu obyvatel, zastupitelstva, ostatních starostů a například i Sdružení místních samospráv ČR.

Celý příběh začal před více než deseti lety, kdy vznikla myšlenka na pomoc potřebným v okrajové části Olomouckého kraje, která se rozkládá za masivem nejvyšších moravskoslezských hor Jeseníků směrem k polským hranicím. Kvůli špatnému dopravnímu spojení se zbytkem kraje a nedostatku pracovních příležitostí celý region trpí vysokou nezaměstnaností.

“Horský okres Jeseník je typický svou sezónností. Významný podíl pracovních příležitostí vzniká na jaře a přetrvává pouze do začátku zimy. Jedná se zejména o pracovní místa v lesnictví, zemědělství, dobývání surovin, lázeňství, případně úřadem práce dotovaná místa v obcích a neziskových organizacích. Letos v lednu tento okres vykázal třetí nejvyšší procentuální nárůst nezaměstnanosti ze všech okresů v ČR,” potvrdil nelichotivou situaci na Jesenicku například ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal.

Opravená vila měla sloužit sociálním službám

Ve Vápenné byla v minulosti volná zdejší Latzelova vila, kde sídlil první stupeň základní školy. Obec přistavěla budovu pro druhý stupeň, školu sloučila, a část prostor se tak uvolnilo. “Vilu jsme proto nabídli pro sociální služby. Projekt se skládal ze dvou částí, rekonstrukce vily a poskytování sociálních služeb. Vznikl tým, který zpracovával projektovou dokumentaci pro rekonstrukci, a koordinační skupina, která pracovala na specifikaci služeb. Protože projekt zahrnoval téměř půl okresu Jeseník, ve skupině bylo šestnáct lidí ze sociálních odborů v Javorníku a Jeseníku, dále zástupci obcí a neziskových organizací. Vycházeli jsme z potřeb našeho regionu,” popisuje začátky starosta Hannig.

Vápenná nakonec úspěšně podala žádost, vyhlásila výběrové řízení na rekonstrukci a na poskytovatele sociálních služeb a celý projekt se rozběhl. Čerpání investičních peněz se však zdrželo a obec musela pro sociální služby, které už začaly pracovat, najít náhradní místo. “Fungovaly v objektech po celé obci a vila se mezitím opravovala. Bohužel začala skřípat komunikace s vedením poskytovatele sociálních služeb, který slíbila pět služeb registrovaných v Latzelově vile – centru sociálních služeb. Výsledky jsme uváděli v monitorovací zprávě pro ministerstvo a upozorňovali nesrovnalosti a na to, že je projekt v ohrožení, protože se do druhého výběrového řízení už nikdo nepřihlásil. Odezva ovšem nebyla jednoznačná. V měkké části projektu jsme nakonec počet všech indikátorů a podmínky splnili, tam to bylo v pořádku, a peníze v rámci rekonstrukce vily jsme vrátili jak Evropské unii, tak státu. Šlo o deset milionů korun. Při kontrole však vyšlo najevo, že sociální služby neposkytujeme ve vile, jak zněl projekt, a tím vznikl celý problém,” vysvětluje starosta Vápenné Hannig.

Dvakrát osvobození, pětiletý trest, nakonec podmínka

O celý případ se proto začala zajímat policie, obžalobu z dotačního podvodu proti starostovi Hannigovi podalo státní zastupitelství v roce 2019. Od té doby proběhla řada jednání, a soudy už několikrát rozhodly. Krajský soud dal starostovi například pokutu 15 tisíc korun a ve většině bodů obžaloby ho viny zprostil, proti rozsudku se však odvolalo státní zastupitelství, které požadovalo vyšší trest. Odvolací soud poté celou věc opakovaně vracel nižší instanci.

Za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie Krajský soud v Olomouci starostu Vápenné Hanniga dokonce nedávno potrestal pěti lety vězení a pokutou 60 tisíc korun. Šlo přitom o trest na spodní hranici zákonné sazby. “Protože v součtu evropská a státní dotace přesahovala deset milionů korun, byť o několik set tisíc, nemáme jinou možnost než uložit takový trest, přestože předchozí rozsudky byly vůči obžalovanému mírnější,” vysvětlil předseda senátu Eduard Ondrášek, který musel respektovat právní názor nadřízeného soudu.

Proti tomu se starosta odvolal a případ tak opět míří k Vrchnímu soudu do Olomouce, který dal nakonec dal starostovi tříletý podmíněná trest a pokutu 300 tisíc koru. Šok ovšem zůstal.

“Nechápu, proč soud a státní zástupci argumentují tím, že vznikla škoda přes deset milionů korun, protože nevím, kde ji našli. Celou dotaci na rekonstrukci jsme vrátili. Evropská unie, stát ani obec o nic nepřišly, nemovitost je totiž za tyto peníze opravená a slouží k volnočasovým aktivitám. Schází se tam klub seniorů, pořádají se tam svatby, děti tam chodí na hudební výchovu, jsou tam bubeníci, fungují tam trampolíny nebo tam má zázemí křesťanské sdružení. Podle žaloby jsem však nezajistil udržitelnost projektu. Sociální služby sice probíhaly, jak měly, ale bohužel to nebylo v rámci opraveného objektu,” kroutí hlavou starosta.

Za Vápennou se postavilo Sdružení samospráv

Starostu Vápenné Hanniga podpořilo Sdružení místních samospráv ČR a někteří senátoři. Podle nich šlo o formální a zcela nezáměrné pochybení, kdy nevznikla žádná škoda.

“Případ starosty Hanniga bohužel ilustruje těžkosti, se kterými se starostové a zastupitelé obcí dennodenně potýkají. Potvrzuje se, že na radnici je člověk jednou nohou ve vězení, a to kvůli obrovskému množství administrativních a byrokratických požadavků, kterým lidé pečující o rozvoj obcí v souvislosti nejen s veřejnými zakázkami a dotacemi musí vyhovět. I drobné a nezáměrné pochybení může vést k obvinění z podvodu, jako se stalo v tomto případě,” je přesvědčena předsedkyně Sdružení Eliška Olšáková.

Sdružení upozorňuje na to, že případ se táhne už řadu let a jednotlivé rozsudky si odporují. “Nikomu nevznikla škoda, budova je krásně zrekonstruovaná, sociální pracovníci své služby poskytovali, pouze na jiném místě. Dotace byla vrácena. Už několik let kvůli tomu starosta Hannig žije v bezprostřední nejistotě. Jednoznačně podporujeme transparentnost v nakládání s veřejnými prostředky, ale jsme přesvědčeni, že toto není případ, který by zasluhoval takto přísné potrestání. Obáváme se, že přesně toto jsou situace, které odrazují řadu schopných lidí od vstupu do komunální politiky,” dodal člen předsednictva Sdružení Radek Brázda.

Sdružení proto opakovaně varuje před kriminalizací komunálních politiků. Podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství skončilo v minulosti devět z deseti podaných trestních oznámení na představitele obcí ve stadiu šetření. Zbylá desetina vedla k různým formám odsuzujícího rozsudku ani ne v polovině případů. “Roky táhnoucí se šetření a řízení však reálně ničí životy celých rodin a vedou ke společenské dehonestaci,” upozorňuje Sdružení místních samospráv.

Dotace si už dnes raději rozmyslíme

Také starosta Vápenné Leoš Hannig přiznává, že ho celá kauza velmi poznamenala. “V životě by mě nenapadlo, že bych za něco takového mohl být odsouzený. Samozřejmě bych pochopil, kdybych dostal pokutu nebo obec mohla dostat krácení dotace, ale že by to došlo až tak daleko, to mě ani ve snu nenapadlo. V dobré víře jsem sháněl peníze pro obec a pro její občany. Ze začátku jsem s tím hodně bojoval, protože jsem to vnímal jako obrovskou nespravedlnost. Věnoval jsem tomu čas na úkor rodiny a dnes mě to stojí stres, vysvětlování a nemalé finanční náklady na právní pomoc, kterou táhnu úplně sám,” stěžuje si starosta.

Podle Hanniga nejde o žádnou krádež nebo zpronevěru. “Jde tam o administrativní záležitosti, které mi navíc chystal někdo jiný. Žádná škoda nikomu nevznikla, obec celou dotaci vrátila a dům tady stojí. Bylo tady několik kontrol, které potvrdily, že práce, materiál a vybavení, všechno se tam dodalo. Stát ani Evropská unie nepřišly ani o korunu,” argumentuje.

V čele Vápenné už Leoš Hannig stojí dvaadvacet let a za to dobu obec na dotacích získala kolem čtvrt miliardy korun. Kromě nešťastného případu s Latzelovou vilou se nikdy jindy nestalo, že by dotace vyšetřovala policie. Pouze výjimečně, když chyběla nějaké drobnost, se Vápenná musela vyrovnat s krácením dotace v řádu jednotek procent. V roce 2017 se obec stala Vesnicí roku 2017 Olomouckého kraje.

Celý případ má i osobní rovinu, protože obžalobu z dotačního podvodu řada lidí vnímá velmi negativně. “I kvůli rodině se proto snažím být co nejvíce otevřený a musím vysvětlovat, že jsem žádné peníze neukradl, což si bohužel řada lidí myslí. Byl jsem na mnoha besedách a setkáních s lidmi tady na Jesenicku, abych celou věc objasnil. Snažím se vysvětlit, že chyba se stát může, ale že to určitě není na pět let vězení,” popisuje starosta.

Na dotace se už nyní dívá úplně z jiného úhlu. “Člověk po takové zkušenosti už nejde střemhlav do všech dotačních titulů. Jako obec už jich neděláme tolik, aby se opět nestala nějaká chyba, ale pečlivě zvažujeme, zda dotace stojí za to. Když si spočítáme, kolik by nás nějaké akce stála, kdybychom ji platili z vlastních peněz nebo si našetřili, často to vyjde levněji. K dotaci totiž musíte ještě zaplatit zpracování žádosti, management dotace a pak povinné přílohy, audity, a to všechno s velkým rizikem, že se něco stane,” vysvětluje Hannig.

U některých dotací jsou přitom podmínky tak složité, že obec do nich už raději vůbec nejde. Například příručka pro Evropský sociální fond měla 800 stran a podle starosty se tam řešily například i takové detaily jako mezera mezi písmeny ESF, která měla být přesně široká jako nožička od F. “Když jsem se bavil s kolegy, kteří jsou také ve funkcích starostů, řada z nich po mé zkušenosti uvažuje podobným způsobem. Pokud je dotace příliš složitá, vůbec do toho  nejdou,” popisuje jeden z důsledků starosta Vápenné Leoš Hannig.

Proti podmínce a vysoké pokutě, kterou chápe jako nespravedlivé, se chce dál bránit dovoláním u Nejvyššího soudu.

Michal Šverdík